Zatímco lidé se v určitém věku stávají seniory, automobily staršího roku výroby jsou označované jako veteráni. Není to však jen tak. Chcete-li, aby se váš vůz stal oficiálně veteránem a získal zelené registrační značky, musí splňovat hned několik podmínek.
Od kdy lze vůz považovat za veterána?
První a základní podmínkou k cestě za “titulem” veterán je rok výroby auta, přesněji řečeno jeho stáří. Na dobré cestě stát se veteránem je pouze vůz starší 30 let. Věk vozu se počítá od data výroby, nikoliv první registrace.
To však neznamená, že se veteránem může stát jakékoliv auto nad 30 let. Vůz musí nejprve projít celou řadou kontrol a testů, jejichž cílem je potvrzení originální původu, perfektního technického stavu a historické hodnoty daného automobilu.
Testy, testy a zase testy
Požadavky a podmínky přidělení statusu veterán shrnuje Mezinárodní technický kodex FIVA 2010, od něhož se odvíjí testování starých vozidel.
Jako první čeká majitele adepta na veterána testace klubová, která hodnotí historický původ auta (např. kontrola VIN kódů, protokoly STK a jiné), a poté testace krajská zaměřená na technický stav vozidla dle výše uvedeného kodexu FIVA (v podstatě se jedná o technickou kontrolu). Mezi testacemi nesmí uběhnout delší lhůta než 30 dní.
Testace nejsou zadarmo a majitele vyjdou na pár tisícovek. Cena klubové testace vychází nejvýše na 2 000 Kč, krajská pak stojí maximálně 800 Kč. Těmito částkami to však nemusí skončit. Celý proces se může prodražit o další a další výdaje například za pořízení kvalitních fotografií automobilu, konzultace s odborníky, proplacení cesty komisařů k vozu atd.
Veteráni jsou osvobozeni od ekologické daně
Výhodou je osvobození od nutnosti placení ekologické daně, jejíž výši určují tzv. emisní normy dle nařízení EU. U vozidel starších 20 let může ekologická daň činit až několik tisíc korun. Majitelé veteránů tedy tuto daň platit nemusí. Kvůli odpuštění ekologické daně však veterán musí projít testem, který stojí 3 000 Kč, takze zadarmo to také úplně není.
Kdy lze vůz přihlásit jako veterána?
Pokud vůz úspěšně projde všemi testy a kontrolami a obdrží příslušná potvrzení, čeká jeho majitele další nezbytná administrativa spojená s přihlášením veterána do registru vozidel. Prvním krokem je sjednání povinného ručení pro veterány, jehož cena je oproti běžnému POV výrazně nižší s ohledem na obvykle používání veteránů.
S pojistnou smlouvou a doklady k vozidlu v rukách následuje cesta na úřad, který se zabývá registrací veteránů neboli historických vozidel. Seznam úřadů najdete na stránkách Federace klubů historických vozidel. Zde je nutné vyplnit žádost o registraci, žádost o testování, doložit fotografie a zelenou kartu jako doklad o povinném zákonném pojištění.
Je-li vše v pořádku, majiteli je předán průkaz historického vozidla, osvědčení o registraci vozidla a zelené registrační značky s písmenem “V”. Zapomenout nesmíme ani na poslední správní poplatek, který se pohybuje od 300 do 800 Kč.
Omezení a nevýhody historických vozidel
Podle kodexu FIVA je veterán takové “vozidlo, které je uchováváno a udržováno v historicky věrném stavu a není užíváno ke každodenní přepravě“. Tuto větu potvrzují i české předpisy, které uvádí, že „historické vozidlo nelze provozovat na pozemních komunikacích za účelem podnikání a běžného denního užívání pro vlastní potřeby“.
To znamená, že s veteránem by se nemělo jezdit stejně jako s běžným vozidlem. Historická vozidla by měla dle předpisů sloužit pouze pro občasné vyjížďky nebo cesty na výstavy, srazy veteránů apod. Ve skutečnosti nejsou kontroly používání veteránů tak důsledné. Není to ani potřeba. Zapálení majitelé veteránů sami hledí na minimální dojezd a snaží se vozy udržovat v co nejlepším stavu, ať už po vizuální, tak i technické stránce.
Každý rok musí veterán absolvovat pravidelnou roční prohlídku za účelem prodloužení testování historického vozidla a to nejpozději do 31. května. Dojde-li ke změně majitele historického vozidla například z důvodu prodeje, musí nový majitel projít celým procesem znovu. Status veterána je totiž nepřenositelný.