Hromadná dopravní nehoda na dálnici nebo nehoda v tunelu – některá místa a situace v provozu patří k velmi riskantním. Zjistěte, jak těmto nehodám předcházet a když už k nim dojde, jak se zachovat a poskytnout první pomoc.
V České republice máme vynikající záchranný systém. Jak říká Jana Poštová v podcastu, na místo nehody dorazí sanitka už během 8 minut. Ale u srdeční zástavy a podobně závažných případů je potřeba reagovat ještě rychleji. Pomoc navíc poskytují například policejní hlídky a další dobrovolníci, kteří fungují v programu first responder. Jsou vyškoleni v první pomoci a často dokážou být na místě nehody dříve než záchranná služba. Přesto hraje nepostradatelnou roli i laická první pomoc. Nebojte se ji poskytnout.
K hromadným nehodám nejčastěji dochází v zimních měsících na dálnicích kvůli špatnému počasí – snížené viditelnosti, hustému sněžení či náledí na vozovce. Předvídejte a přizpůsobte jízdu aktuálním povětrnostním podmínkám, tím nehodě předcházíte. V hustém dešti či sněžení byste měli jet maximálně takovou rychlostí, abyste dokázali zastavit na vzdálenost, na kterou vidíte před sebe.
Jakmile nehodu či pomalu jedoucí nebo stojící kolonu před sebou zpozorujete, upozorněte řidiče za sebou zapnutím výstražných světel.
U hromadné nehody je velmi důležité vytvořit uličku pro záchranáře, aby se měli jak dostat k zraněným. Záchranářská ulička se tvoří mezi levým a přiléhajícím pruhem. V levém pruhu se snažte uhnout co nejvíce doleva, v dalších pruzích (prostřední a pravý) pak doprava, aby vznikl pruh široký alespoň 3 metry. Stejné pravidlo platí ve všech evropských státech.
Dopravní nehody na dálnici patří k nejnebezpečnějším, protože hrozí, že do stojícího auta někdo vrazí. Proto by měli všichni pasažéři co nejrychleji vystoupit a utéct za svodidla. Před vystoupením z auta sledujte situaci za sebou, zda vám nehrozí nebezpečí.
Vždy si oblečte reflexní vestu. Měli byste ji mít po ruce, abyste nemuseli obcházet auto bez ní. Ani ostatní pasažéři by se neměli po silnici pohybovat bez vesty. Rozsviťte výstražná světla. Vezměte si mobil a také lékárničku, pokud se na místě nehody nachází zranění.
Můžete upozornit další přijíždějící auta na nehodu tím, že půjdete proti směru provozu a máváte například výstražnou vestou. Vždy se ale pohybujte za svodidly, nikdy přímo po vozovce.
U všech specifických typů dopravních nehod platí stejná pravidla a zásady první pomoci, které jsme podrobně rozebírali v epizodě První pomoc při autonehodě. V článku najdete také nejčastější chyby a mýty o první pomoci.
V první řadě myslete na svoji bezpečnost a chraňte se gumovými rukavicemi. Přestože nemáte s první pomocí žádné zkušenosti, není se čeho bát. Operátoři záchranné služby vás povedou a budou vám přesně říkat, co máte dělat. První pomoc tak zvládne opravdu každý.
Nejprve obejděte místo nehody a zjistěte, zda a kolik je na místě raněných. Ihned volejte 155 a informaci nahlaste záchranné službě. Jako první sdělte, kde k nehodě došlo – na jaké dálnici a v jakém směru.
Na každých 500 metrech se na dálnici nachází takzvaný kilometrovník. Ten označuje vzdálenost od počátku pozemní komunikace. Kilometrovník navíc bývá označen šipkou, která ukazuje směr k nejbližší SOS hlásce (zpravidla oranžový sloupek). Na každé hlásce se uvádí její umístění. Pro kontakt s policií stačí hlásce tísňového volání stisknout označené tlačítko, takže můžete přivolat pomoc i bez mobilního telefonu. Na lokalizaci je skvělá také aplikace Záchranka, kde po přivolání pomoci operátoři záchranky automaticky vidí vaši polohu.
Pokud se na místě nachází hodně zraněných, je nutné rozhodnout, komu pomoci nejdříve. „Vždycky naši pomoc potřebuje nejvíce ten, kdo si o ni nedokáže říct,“ vysvětluje v podcastu Jana Poštová. Když člověk křičí a pláče, je při vědomí a není na tom tak špatně. V nejhorším stavu bývají zranění, kteří mlčí nebo chrčí.
Jestliže se stanete svědkem dopravní nehody na dálnici, neprodleně zastavte v odstavném pruhu, vypněte motor a zapněte výstražná světla. Oblečte si výstražnou vestu a opatrně místo dopravní nehody označte výstražným trojúhelníkem alespoň ve vzdálenosti 100 metrů od vozidla. Jsou-li na místě zranění, volejte záchrannou službu a postupujte podle pokynů operátorů.
Jízda v tunelu má svá pravidla – nikdy byste neměli bezdůvodně zastavovat, couvat nebo se otáčet a dělat prudké manévry, a to ani v případě, že minete plánovaný výjezd. V tunelu není prostor na nápravu chyb, proto buďte maximálně opatrní.
Pokud se v tunelu stane lehčí nehoda a auto zůstalo pojízdné, zajeďte na nejbližší odstavný záliv. Totéž platí pro svědky nehody. Snižte rychlost a zapněte výstražná světla, abyste varovali auta za vámi a snížili tak riziko hromadné nehody při dobrzďování. Důležité je, aby tunel zůstal průjezdný a nevznikaly v něm žádné kolizní situace.
Při vážnější nehodě, kdy není auto pojízdné, zapněte výstražná světla a označte stojící vozidlo výstražným trojúhelníkem. Všichni pasažéři musí urychleně opustit vozidlo a odebrat se k nouzovému východu.
Při pohybu po vozovce mějte na sobě vždy reflexní vestu a buďte maximálně opatrní. Vypněte motor, ale klíč nechte v zapalování nebo viditelně položený na palubní desce, aby v případě potřeby mohli záchranáři autem jednodušeji hýbat.
Tunel na spoustu lidí působí klaustrofobicky, proto mají tendenci hned po nehodě místo opustit a dostat se co nejrychleji ven. Nepanikařte, únikové východy jsou zřetelně označeny směrovými šipkami. Ty ukazují i vzdálenost k nejbližšímu východu. Jedná-li se o hromadnou nehodu, nezapomeňte se rozhlédnout, jestli v autech nezůstali lidé, kteří potřebují pomoc a sami se nemohou dostat pryč.
V tunelu občas není dobrý signál, a proto pro přivolání pomoci můžete využít i takzvané SOS kabiny či výklenky. Když do kabiny vejdete, operátor vás vidí na kameře, zná vaši přesnou polohu a spustí hlasové spojení. Zároveň aktivuje výstražný systém v tunelu, který informuje přijíždějící auta o nehodě. Operátor posoudí situaci a uzavře buď jeden jízdní pruh, nebo celý tunel. K tomu může dojít ještě předtím, než nehodu ohlásíte, protože tunely jsou pečlivě monitorovány kamerami.
Když auto začne hořet, snažte se ho uhasit a dostat z jeho blízkosti další vozy, které by mohly vzplanout. V SOS kabinách najdete hasicí přístroj, dýchací roušky a někdy také soupravu první pomoci. Nepoužívejte je jako nouzový úkryt, neochrání vás před požárem ani kouřem. Slouží především k rychlému přivolání první pomoci.
Při záchraně jiných osob opět dbejte zejména na vlastní bezpečnost. Pokud je to možné, dostaňte člověka z hořícího auta a uhaste na něm oděv. Když máte čím, začněte popáleniny intenzivně chladit až do příjezdu záchranky. Bohužel na cestách většinou není dostupné nic k chlazení, ale třeba při nehodách v domácnosti platí, že chladit byste měli až do příjezdu záchranky. Strčit popáleninu na 2 minuty do studené vody nestačí.
Při nehodě v tunelu je zásadní vytvořit záchranářskou uličku. Prostor je velmi omezený a sanitka se ke zraněným často prokousává dlouhé minuty. Proto při dojezdu do kolony vytvořte záchranářskou uličku a pro jistotu si nechte dostatek prostoru před sebou, abyste s autem mohli ještě popojet.
Po prázdninách se zvyšuje nebezpečí dopravní nehody kolem škol. Děti bývají po dlouhém volnu rozjívené nebo absolvují cestu do školy úplně poprvé. Zároveň se řidiči na silnicích potýkají s intenzivním provozem.
Hlavně prvňáci a děti mladšího školního věku by se měli na cestu do školy dobře připravit předem – nacvičit si trasu s rodiči nebo staršími sourozenci, připomenout si, jak bezpečně přecházet apod. Mezi nejčastější a nejnebezpečnější chyby patří náhle vběhnutí do vozovky. Děti by také nikdy neměly vystupovat z auta do vozovky.
Nejen v tomto rizikovém období by řidiči měli při průjezdu kolem škol snížit rychlost a dbát zvýšené opatrnosti. Pokud sami máte děti, vybavte je na cestu do školy reflexními prvky. Myslete na to zvlášť ve chvíli, kdy přijde podzimní počasí s ranními mlhami, častějším deštěm a dřívějším stmíváním.
Na jízdu autem dítě vždy připoutejte, přestože popojíždíte jen pár desítek metrů. Vy sice můžete dávat pozor a jet velmi pomalu, ale nikdy nevíte, kdo do vás nabourá. Díky autosedačkám a správnému připoutání se úrazy dětí při nehodách minimalizují.
Když dojde k nehodě a jeden z účastníků je evidentně pod vlivem alkoholu nebo jiných omamných látek, ihned volejte policii. Jsou-li na místě zranění, tak především záchrannou službu, která zalarmuje ostatní složky integrovaného záchranného systému.
Policie má k dispozici orientační testery. Ze slin či potu dokážou zjistit pět základních drog od marihuany přes pervitin až po heroin. V případě pozitivního testu následuje odborné lékařské vyšetření, na jehož základě se přítomnost drog v těle potvrdí nebo vyvrátí.
Při poskytování první pomoci myslete hlavně na vlastní bezpečnost. Jestliže je účastník nehody pod vlivem drog či alkoholu agresivní, nevstupujte s ním do přímého kontaktu ani do jeho blízkého prostoru, a buďte velmi obezřetní.
Major Josef Jeřábek slouží u Pohotovostní motorizované jednotky Krajského ředitelství policie hlavního města Prahy, přezdívané také péjáci nebo lovci lebek. Během služeb se příslušníci tohoto útvaru neustále pohybují v terénu, na místě nehody tak bývají obvykle jako první. I proto je pro ně znalost první pomoci zásadní.
Plukovník Michal Hodboď vede odbor metodiky prevence a koordinace výkonu služby na ředitelství dopravní policie. Zároveň je držitelem ocenění Policista roku 2021, podílel se například na přípravě zákona, který umožnil lepší vymáhání nedoplatků pokut za dopravní přestupky.