Vývoj úrokové sazby: Jak to bylo před 30 lety?

Poslední roky byly pro finanční trhy pořádně turbulentní. Během pandemie koronaviru se úrokové sazby dostaly na absolutní minimum. To se ale vzápětí otočilo kvůli vysoké inflaci, a tak jsou teď úrokové sazby naopak nejvyšší za posledních 20 let. Podívejte se, jak se úroková sazba vyvíjela.

Jak se úroková sazba vyvíjela v České republice?

Pro sledování vývoje úrokové sazby využijeme diskontní sazbu, kterou určuje Česká národní banka (ČNB). Od jejího vývoje odvozují banky úrokové sazby pro běžné spotřebitele. ČNB vede statistiku diskontní sazby od 90. let –⁠ první úroková sazba byla stanovena ve výši 4 %.

Jak je zřejmé z následujícího grafu, poté měla spíše rostoucí tendenci. K rozhodnutí o zvýšení úrokových sazeb vedla ČNB snaha o snižování inflace, která se na počátku 90. let pohybovala ve dvouciferných hodnotách. Po vzniku samostatné České republiky se stát potýkal s vysokým přílivem zahraničního kapitálu a vlivem privatizace. Navíc hlavním nástrojem měnové politiky ČNB byl fixní kurz koruny s cílováním peněžní zásoby.

To vedlo až k měnové krizi v roce 1997, kdy byla stanovena diskontní sazba na 13 %, což je historické maximum. ČNB přistoupila k novým nástrojům měnové politiky –⁠ zrušila fixní kurz a zaměřila se na cílování inflace. Od té doby se úroková sazba v České republice snižovala.

Zdroj: ČNB

Nejnižší úroková sazba v historii během pandemie

Během pandemie koronaviru jsme se stali svědky další historické události –⁠ úrokové sazby klesly na své minimum. Od 27. 3. 2020 byla diskontní sazba stanovena na 0,05 %. Tak nízko byla během 30 let jen v období od roku 2012 do 2018. Česká národní banka potřebovala v té době podpořit stagnující ekonomiku, stejně jako ostatní země v Evropě. Některé centrální banky dokonce přistoupily k záporným úrokovým sazbám.

Do podobné situace jsme se dostali i během celosvětové pandemie koronaviru. Snížení sazeb ČNB se promítlo do úrokových sazeb spotřebitelských úvěrů a hypoték. Podle FINCENTRUM Hypoindexu klesla úroková sazba na hypotékách na nejnižší hodnotu v únoru 2021, a to na 1,93 %. 

Skokový růst úrokových sazeb kvůli inflaci

Po ukončení protiepidemických opatření na jaře 2021 se česká ekonomika rozběhla na plné obrátky a začaly se objevovat inflační tlaky. K nim přispěla zejména extrémně nízká nezaměstnanost, a tím pádem tlak na růst mezd, útrata peněz nashromážděných během pandemie, ale také nízká nabídka kvůli omezené výrobě. ČNB proto přistoupila ke zvýšení úrokových sazeb, aby udržela inflaci na 2% inflačním cíli. Na podzim se ovšem do ekonomiky přeneslo ještě prudké zdražení energií a surovin.

Prudký růst inflace pokračoval i v roce 2022 v souvislosti s propuknutím války na Ukrajině a dalším zdražováním energií, což se promítlo do zvýšení cen takřka veškerého zboží a služeb. Inflace dosáhla dvouciferných hodnot.

To byl pro ČNB jasný signál pro další zvyšování úrokových sazeb. K poslednímu zvýšení došlo 23. 6. 2022, kdy byla diskontní sazba stanovena na 6 %.

Kvůli zvýšení úrokových sazeb ze strany ČNB došlo ke zdražení úvěrů pro spotřebitele. Úrokové sazby u hypoték se zvýšily na maximum na přelomu roku 2022 a 2023, kdy podle údajů FINCENTRUM Hypoindexu dosáhly v průměru 6,34 %.

Podle čeho vybírat hypotéku a na jak dlouho ji fixovat při rostoucích sazbách?

19. 4. 2022|

Délka čtení: 15 min.

Vlastní bydlení vám asi nikdo zadarmo nedá a ne každý má tolik finančních prostředků, aby si za ně koupil vlastní dům či byt. Hypotéční úvěr představuje spolehlivé řešení financování bydlení. Rok 2022 bude pro hypotéční trh, díky rostoucí inflaci a intervencím ČNB, velmi zátěžový. Úrokové sazby stoupají a počet zájemců o poskytnutí úvěru prudce klesá.

Vyšší úrokové sazby by měly pomoci přiblížit inflaci zpět k 2% cíli. Podle výhledů ČNB by se tak mělo stát v první polovině roku 2024. Během příštího roku by tak mohly klesat i úrokové sazby.

Jak fungují úrokové sazby?

Změnu úrokové sazby využívá Česká národní banka jako jeden z nástrojů měnové politiky. Existují tři úrokové sazby, se kterými ČNB operuje:

• repo sazba,

• lombardní sazba,

• diskontní sazba.

Od výše těchto úrokových sazeb se odvozují úrokové sazby pro spotřebitele. Základní princip je následující –⁠ čím nižší je úroková sazba, tím více si lidé a firmy berou úvěry, a tím se podporuje ekonomika. Více se investuje, roste spotřeba, nevyplatí se spořit.

Pokud naopak centrální banka potřebuje snížit množství peněz v oběhu, úrokové sazby zvýší. Tím úvěry zdražují a nejsou dostupné pro tolik žadatelů, lidé více šetří.

Za půjčení peněz se platil úrok už tisíce let zpátky

Princip úvěru funguje už tisíce let stejně –⁠ za půjčení peněz zaplatíte úrok. V historii to nebylo zrovna málo. Podle Michaela Hartnetta z Bank of America Merrill Lynch, který dal dohromady dostupné historické údaje, se platil ve staré Mezopotámii 3000 let př. n. l. úrok ve výši 20 %.

Podobných hodnot pravděpodobně dosahovala úroková sazba také v Benátkách v 15. století, ale daleko od ní nebyly ani Spojené státy v 80. letech minulého století. Tehdy byla vysoká úroková sazba opatřením proti velmi vysoké inflaci, která byla způsobena růstem ceny ropy.