Rostoucí inflace zlevňuje staré půjčky. Jsou dlužníci ve výhodě?

Taky máte pocit, že vám inflace požírá úspory? Průměrná inflace dosáhla 15 % a ve dvouciferných číslech ještě pár měsíců setrvá. Špatná zpráva pro spotřebitele, ale dobrá pro dlužníky. Nebo ne? Společně porovnáme, jak ovlivňuje inflace půjčky a hypotéky, a kdy je výhodnější předčasně splatit půjčku.

Inflace znehodnocuje úspory 

Inflace znamená, zjednodušeně řečeno, opakovaný růst většiny cen v ekonomice. Poznáte ji nejčastěji tak, že stojíte s prázdnou peněženkou v obchodě, i když jste nakoupili stejně jako obvykle. Vaše úspory inflace znehodnocuje – za peníze si můžete koupit méně než v předešlém období. Inflaci – přesněji řečeno stabilitu cenové hladiny – hlídá Česká národní banka. Reguluje množství peněz v oběhu – např. zvýšením úrokových sazeb.

Výši inflace měří Český statistický úřad. Vychází přitom z cen tzv. spotřebního koše – tedy nejčastěji kupovaných výrobků. Na základě něj vypočítává index spotřebitelských cen. Určitá výše inflace – do 3 % – je podle odborníků zdravá.  Lidé, pokud očekávají růst cen, začnou utrácet více peněz, poptávka po výrobcích a službách motivuje podniky zaměstnat více lidí a rostou mzdy. Lidé tak mají na utrácení celkově více peněz.

Pokud ovšem ceny rostou příliš, domácnosti mají problém hradit běžné výdaje, zadlužují se a mohou dokonce spadnout do dluhové pasti. O tom, jak v době růstu cen efektivně šetřit, si můžete poslechnout v podcastu níže.

Deflace vám sníží mzdu  

„Kdyby tak ceny začaly klesat!“ říkáte si možná. Zlevňování vypadá na první pohled lákavě. Jenže při poklesu cen (tento jev se nazývá deflace), by lidé méně utráceli. Tím by ovšem poklesla poptávka po výrobcích (kupovali by méně), propadly by se tržby a podniky by začaly propouštět. S růstem nezaměstnanosti by začaly klesat mzdy, lidé by ještě méně utráceli, ceny by se dále snižovaly. Ekonomové se proto účinků deflace obávají stejně, jako účinků vysoké inflace.

Rostoucí inflace – výhra pro dlužníky?  

Pokud jste si dříve půjčili peníze a roste inflace, měla by to pro vás být dobrá zpráva. Pokud je úrok nižší než inflace, vrátíte méně, než jste si půjčili. Platí tato rovnice absolutně? A jak se na inflaci dívá věřitel? Pojďme se podívat na následující příklady:

Ekonomická situace se ovšem může měnit v řádu měsíců. Zatímco v první polovině roku bude stále dvouciferná inflace, v druhé polovině roku ekonomika pravděpodobně posílí. V tomto případě se Janě spíše vyplatí půjčku předčasně splatit (musí však brát v úvahu případné sankce za předčasné splacení). Pojďme se na podobnou situaci podívat. 

Příklad s předčasnou splátkou:
Pavel, zaměstnanec obchodního oddělení, si v září vypůjčil 12 000 Kč. Půjčku si vzal na rok, náklady půjčky jsou 600 Kč (úroky a poplatky). V lednu mu zaměstnavatel zvýšil mzdu o 10 %. Mohl by tedy půjčku splatit okamžitě. 

Pavel se ovšem rozhodl investovat do jazykového kurzu. Využil tak půjčku k investici do vzdělání, která mu přinese lepší uplatnění na trhu práce. Taková investice je vždy užitečnější než investice do spotřeby (např. půjčka na dovolenou, vánoční dárky atp.).

Petr si také půjčil stejnou částku. V lednu ale zjistil, že zaměstnavatel je v platební neschopnosti a hrozí mu krach. Petr se proto rozhodl půjčku předčasně splatit i s pokutou 60 Kč. Po pár týdnech dostal opravdu v práci výpověď, a nyní má aspoň jistotu, že při starostech o uživení rodiny nemusí řešit splátky.  

Při rozhodování o předčasné splátce proto berte v úvahu nejen dostupnost prostředků, ale také vaši celkovou životní situaci. Nezapomeňte, že i pro nevýhodnou půjčku existuje řešení.  

Příklad s hypotékou:  

Mladá rodina si letos pořídí byt na hypotéku s 5letou fixací. Získá úrokovou sazbu 8 % (pro zjednodušení jsou v ní zahrnuty i další náklady hypotéky). Vzhledem k inflaci 15 % vydělá letos na hypotéce 7 %. Rodině se zdá hypotéka výhodná.  

Po roce ovšem inflace klesne na 3 %. Vzhledem k fixaci zůstává úroková míra stejná. V dalších letech tak rodina (při stejné inflaci) přeplácí na hypotéce 5 %.  

Příklad z pohledu investora:  

Z opačné strany se na inflaci dívá investor. Jeho pohled byste při sjednávání půjčky měli vzít v potaz. Pokud vám půjčuje peníze za vysoké inflace, zohledňuje to při stanovení úroku. Může však do výpočtu zahrnout i očekávaný pokles inflace.

Při půjčování peněz věřitel bere v potaz také bonitu dlužníka. Těm, kdo spolehlivě splácejí (což lze ověřit např. v registru dlužníků) jsou ochotni půjčit na nižší úrok.  

Při staré půjčce (z období nízké inflace) však věřitel sleduje, jak se mu půjčené peníze znehodnocují – v minulosti špatně určený nízký úrok totiž nevyrovná inflaci. Někdy se proto věřitelé jistí tzv. inflační doložkou. Myslete na ni, pokud si sjednáváte novou půjčku – pro dlužníka není výhodná. V době vysoké inflace byste totiž museli splácet vyšší částky!  

Mějte to srovnané: při půjčce či hypotéce dobře počítejte  

Jak vidíte, výhodnost půjčky závisí na mnoha faktorech. Ne všechny přitom umíte předvídat.

Při rozhodování vycházejte ze základního vztahu mezi úrokovou mírou a inflací:

• Pokud je úroková míra nižší než inflace, zvýhodňuje dlužníka. 

• Pokud je úroková míra vyšší než inflace, vydělává věřitel či investor. 

Zaměřte se ale i na další faktory.

• Zjistěte si inflační prognózu České národní banky.

• Zamyslete se nad tím, jak pravděpodobný je výpadek příjmů (připravte se i na variantu, že nebudete dočasně moci hradit splátky).

• Dobře pročtěte smlouvu.

Radost z relativně nižších splátek vám totiž může zkalit tzv. inflační doložka – která splátky půjčky zvyšuje úměrně inflaci. A také nezapomeňte, že i věřitel zahrnuje tyto prognózy do podmínek úvěru.