Ideální pokojová teplota: Konec trenýrkové sezóny v Čechách?
Nastavení optimální pokojové teploty není jen otázkou komfortu. Teplota v místnosti ovlivňuje vaše zdraví i rodinný rozpočet. Věděli jste, že snížením teploty o jeden stupeň ušetříte zhruba 6 % nákladů na vytápění? Zjistěte, jak vypadají doporučené teploty v jednotlivých místnostech.
Optimální pokojová teplota? Záleží kde
Možná budete překvapení, ale rozdíly mezi teplotami v různých místnostech vaší domácnosti mohou činit až deset stupňů Celsia. Ideální pokojová teplota se totiž odvíjí od využití místnosti.
Nejvyšší teplota v bytě připadá na koupelnu, kde se doporučuje až 24 °C. Koupelnu byste rozhodně neměli nechat bez tepelného zdroje. Zejména pokud máte malé děti, pokuste se doporučené teploty v koupelně dosáhnout – právě děti v chladnějších podmínkách po vykoupání snadno nastydnou.
Po koupelně byste měli mít nejvyšší teplotu v obývacím pokoji, případně v dalších místnostech, kde trávíte nejvíce času. Obvykle jde o dětské pokoje nebo pracovny. V těchto místnostech se optimální teplota pohybuje mezi 20–21 °C.
Kde zajistit nižší pokojovou teplotu?
Naopak pro kvalitní hluboký spánek potřebuje lidské tělo o něco nižší teplotu. V ložnicích by měl teploměr ukazovat 16–18 °C. Příliš vytápět nemusíte ani kuchyni. Většinou se jedná o místnost, kde trávíte jen omezené množství času a ještě jste přitom v pohybu. Teplota zde navíc narůstá, když vaříte nebo pečete. Optimální teplota v kuchyni činí zhruba 18 °C.
Na chodbách a schodištích, kde se dlouho nezdržujete, si klidně vystačíte s teplotami mezi 10–15 °C. Samozřejmě záleží, jak je vaše domácnost řešená – příliš velký rozdíl teplot v kombinaci s nedostatečným oddělením místností by zapříčinil únik tepla z vyhřátých pokojů. V podobných případech udržujte na chodbě nebo schodišti teplotu na úrovni ložnice.
Místnost | Ideální pokojová teplota |
---|---|
Koupelna | 24 °C |
Obývací pokoj | 20–21 °C |
Kuchyně | 18 °C |
Ložnice | 16–18 °C |
Chodba a schodiště | 10–15 °C |
Některé místnosti v domácnosti plní více rolí. Typicky jde o dětské pokoje, ve kterých si ratolesti přes den hrají a v noci spí. Ideální pokojová teplota by tak během dne měla činit 20–21 °C, zatímco na noc 16–18 °C. Změnu teploty snadno zajistíte správným nastavením termostatu nebo ztlumením radiátoru a důkladným vyvětráním těsně před spaním. Na pravidelné větrání nezapomínejte ani v ostatních místnostech. Je důležité pro udržení kvality vzduchu a správné úrovně vlhkosti.
Tepelný komfort je individuální, ale Češi přetápí
Tepelný komfort bude vždy individuální záležitostí. Někdo se ve 20 °C cítí pohodlně, zatímco druhý ve stejných podmínkách hledá další svetr ve skříni. Vyšší potřebu tepla pociťují zejména malé děti, starší lidé nebo nemocí oslabené osoby. Teplota v místnosti se proto logicky stává častým zdrojem rozepří v domácnosti.
Kromě absolutních hodnot také záleží, kde bydlíte. V zatepleném panelovém bytě, kde vám ze všech stran topí sousedé, je vnímání tepelného komfortu jiné než v nezatepleném domě uprostřed lesa. Do hry vstupuje mnoho dalších aspektů – například vykonávané činnosti nebo vlhkost vzduchu.
Obecně ale platí, že Češi své objekty spíše přetápí a v porovnání s mnoha dalšími zeměmi jsou v domácnostech zvyklí na vyšší teploty. Především ve státech západní a jižní Evropy uvidíte v zimě na teploměru v obývacím pokoji běžně hodnoty do 20 °C. V českých obývácích často naměříte až 24 °C.
Problémy přetápění: Zdraví i peníze
Přetopený interiér má přitom prokazatelně negativní důsledky na lidské zdraví. Způsobuje dráždivý kašel, škrábání v krku nebo vysychání horních a dolních cest dýchacích. V dlouhodobém horizontu může vést k chronickým zánětům dýchacích cest a nosohltanu. Příliš vysoká pokojová teplota negativně působí také na pokožku, která bývá vysušená a podrážděná. V neposlední řadě může přetápění interiéru stát za pocity únavy nebo nevolností.
Kromě zdravotních rizik vás přetápění domácnosti vyjde draho i finančně. Podle odborných odhadů vám snížení teploty v interiéru o jeden stupeň srazí náklady za energie zhruba o 6 %. Z čím vyšší teploty ubíráte, tím vyšší bude vaše úspora. Pokud pokojovou teplotu snížíte z 25 na 24 °C, ušetříte více, než kdybyste teplotu v bytě posouvali například z 19 na 18 °C.
Další úspory vám přinese správná volba dodavatele energií. Neplatili byste u konkurence méně? Podívejte se do naší online kalkulačky, za pár minut zjistíte odpověď.
Upravením pokojové teploty navíc ulevíte i přírodě. Při snížení teploty o jeden stupeň klesnou přibližně o 6 % vaše emise oxidu uhličitého směřující do ovzduší – pochopitelně v závislosti na způsobu vytápění domácnosti.
S pokojovou teplotou sledujte i vlhkost vzduchu
Kromě ideální pokojové teploty je důležitá také vlhkost vzduchu. Měli byste ji sledovat hlavně v případě, že se nechcete vzdát přetápění. Vzduch se totiž v důsledku vytápění v domácnosti vysušuje. Suchý vzduch vede ke škrábání v krku, podráždění očí nebo nadměrnému vysušování sliznic a pokožky.
V zimě by se vlhkost vzduchu v domácnosti měla pohybovat mezi 45–60 % (v létě se doporučuje 40–55 %). S nízkou vlhkostí můžete bojovat například zvlhčovačem vzduchu. Často ale stačí položit mokrý ručník či utěrku na radiátor nebo v prostoru sušit prádlo. Vlhkost by ale neměla překročit doporučenou hranici, jinak si v domácnosti zaděláte na plísně. Se sledováním vlhkosti vzduchu v místnosti vám pomůže vlhkoměr, případně domácí meteostanice.