Větrná elektrárna pro domácnosti: Kdy dává smysl?

Zatímco fotovoltaika se v Česku uchytila rychle a nyní zažívá opětovný boom, na domácí větrné elektrárny narazíte jen zřídka. Menší větrník by přitom v mnoha situacích přispěl k energetické soběstačnosti domácnosti. Kde dává malá větrná elektrárna smysl a kolik vyrobí elektřiny?

Obvykle mikrozdroje s průměrem rotoru do 3 metrů

Když se řekne větrná elektrárna, většina z nás si představí velké větrníky na volných prostranstvích, které lze ve větším množství než v ČR vídat například v Rakousku nebo Německu. Ne všichni ale vědí, že si podobný zdroj zelené energie mohou pořídit i na svůj pozemek, samozřejmě ve zmenšeném provedení.

Větrné elektrárny pro domácí využití se obvykle rozdělují na malé zdroje a mikrozdroje.

• Mezi malé větrné zdroje se počítají elektrárny s výkonem do 60 kW.

• Jako mikrozdroje se označují malé větrné elektrárny s výkonem do 2,5 kW a průměrem rotoru do zhruba 2,5–3 metrů. Tento typ v domácích podmínkách jednoznačně převažuje.

Alternativní zdroje energie: Jaké to jsou?

3. 8. 2022|

Délka čtení: 9 min.

V posledních letech jsou alternativní zdroje energie na vzestupu, a to nejen kvůli šetrnosti k životnímu prostředí. Jsou obnovitelné a v podstatě nevyčerpatelné. Technologie na jejich zpracování zlevňují, navíc nabízí energetickou soběstačnost. Jaké alternativní zdroje energie se využívají v ČR a ve světě a jak si můžete energii vyrobit doma?

Kde se dá větrná elektrárna postavit?

Před instalací větrné elektrárny potřebujete v první řadě zjistit, zda se váš pozemek k tomuto účelu hodí – jinými slovy zhodnotit jeho větrný potenciál. Můžete si domů pozvat odborníky přímo z instalačních firem, ale základní analýzu zvládnete i sami. Pomohou vám například větrné mapy Ústavu fyziky atmosféry AV ČR. Podle nich se jako lokality vhodné pro provoz větrných elektráren jeví hlavně příhraniční horské oblasti a Českomoravská vrchovina.

Hodně vám napoví také prosté pozorování třeba za pomoci meteostanice a pohled do historie místa. Nacházel se dříve v blízkosti vašeho domu větrný mlýn? Pak budete pravděpodobně mít k provozu malé větrné elektrárny dobré podmínky. Instalaci je vhodné probrat s příslušným stavebním úřadem, stavba větrného mikrozdroje na stožáru do výšky 8 metrů by ale měla být administrativně bezproblémová.

Výkon větrné elektrárny mohou omezovat clonící domy nebo stromy. V obecné rovině platí, že čím otevřenější prostranství, tím vyššího výkonu by měla větrná elektrárna dosahovat. Zohlednit musíte i hlučnost elektrárny. Umístění v blízkosti obytných místností se kvůli hluku nedoporučuje, případně je zapotřebí vybírat mezi méně hlučnými modely.

Větrná elektrárna: Výhody a nevýhody

Větrná energie patří k obnovitelným zdrojům. Výroba elektřiny z větru je šetrná k životnímu prostředí a neprodukuje oxid uhličitý, který se podílí na oteplování zemského klimatu. V době vysokých cen energií vám alternativní zdroje přinesou také velké úspory v rámci rodinného rozpočtu. Na rozdíl od fotovoltaických elektráren pracují ty větrné i v noci a za špatného počasí – jen musí dostatečně foukat vítr. Na maximum svého výkonu se většina malých větrných elektráren dostává při větru o rychlosti 3–4 m/s.

Z možných negativ jsme již zmínili hlučnost. Nutno ale dodat, že moderní větrné elektrárny nejsou tak hlučné jako jejich starší předchůdkyně a ve většině případů nebude hluk obtěžující.

Další nevýhoda vychází ze samotného fungování. Větrná elektrárna pracuje na mechanickém principu – vítr roztáčí rotor, který přímo nebo přes převodovku pohání generátor elektrického proudu. Kde jsou mechanické části, tam nevyhnutelně nastupují možné poruchy a nutnost průběžné údržby. Nicméně při adekvátní péči můžete počítat s životností systému okolo 20 let.

K nevýhodám patří rovněž menší možnost výběru. Solární elektrárnu vám v Česku zajistí desítky firem od malých subjektů až po velké energetické společnosti. Počet dodavatelů a nabízených modelů malých větrných elektráren je ve srovnání s fotovoltaikou výrazně nižší. To však neznamená, že byste nenašli vhodný a kvalitní výrobek nebo dodavatele. Společností je na trhu stále dostatek na to, abyste jich mohli oslovit několik a porovnali si více cenových nabídek.

Balkonové solární panely: Vyplatí se jejich pořízení?

15. 11. 2023|

Délka čtení: 8 min.

Popularita solárních panelů na balkon roste. Lákají především nízkou cenou a snadnou instalací. Jejich neohlášeným provozem ale často riskujete mastnou pokutu. Má solární panel na balkoně skutečně smysl a na co si při provozu dávat pozor?

Kolik elektřiny malá větrná elektrárna vyrobí?

Cena větrných mikroelektráren je poměrně různorodá. Standardně se pohybuje v řádu desítek tisíců korun. Nejmenší modely pořídíte již okolo 10–20 tisíc, větší systémy stojí klidně přes 100 tisíc korun. Částka se odvíjí hlavně od průměru rotoru, a tedy i od celkového výkonu elektrárny.

Stanovit roční produkci elektřiny z větrného mikrozdroje je docela obtížné. Do úvah totiž musíte zahrnout nejen počet větrných dnů a průměrnou rychlost větru v dané lokalitě, ale také místní podmínky, jako třeba počet a umístění okolních staveb. V této otázce je proto lepší obrátit se na odborníka, který zhodnotí produkci větrné elektrárny s ohledem na konkrétní situaci.

Pokud se o výpočet budete pokoušet svépomocí, uvědomte si, že výrobci uváděný instalovaný výkon je počítán za optimálních povětrnostních podmínek. Reálný výkon se samozřejmě liší a většinou bude nižší. Velmi orientačně lze u malé větrné elektrárny s výkonem 750 W počítat s výrobou asi 1 až 2 MWh elektřiny ročně. Ale více než kdy jindy zde platí, že každý případ bude jiný.

Investice do větrné elektrárny je za pár let zpět

Ještě složitější je výpočet návratnosti investice, do kterého promlouvá cena odebírané elektřiny. Ta se napříč domácnostmi značně liší v závislosti na dodavateli a konkrétním tarifu. U elektráren s pořizovací cenou v řádu nižších desítek tisíc korun instalační společnosti obvykle uvádí návratnost investice v horizontu 2–3 let.

S ohledem na několikanásobně delší životnost se proto pořízení větrné elektrárny vyplatí. Samozřejmě při vybudování větrníku na vhodném místě, což může být u řady pozemků problém. Zatímco pro fotovoltaický panel dnes takový prostor najdete prakticky vždy, realizace větrné elektrárny na nevyhovujících podmínkách může ztroskotat častěji. Ve chvíli, kdy větrný potenciál pozemku není dostatečný, nemá výstavba větrné elektrárny žádný význam.

Větrné elektrárny v ČR: Zatím ve stínu fotovoltaiky

Ačkoliv je větrná energie celosvětově nejrychleji se rozvíjejícím energetickým oborem, v České republice zatím stojí na okraji zájmu. A rozhodně to není jen tím, že by v Česku nebylo moře, na kterém by se daly vystavět efektivní offshore elektrárny. Příklady okolních zemí ukazují, že větrnou energii lze účinně využívat i bez moře.

Za nepříliš překotným rozvojem větrné energetiky v ČR stojí podle odborníků hlavně nedostatečná podpora státu a zřejmě také nechuť občanů či místních samospráv ke stavbám tohoto druhu. Na odporu se z velké části podílí i vzhled větrníků, který bývá vnímán spíše negativně.

Kombinace těchto faktorů se odráží ve statistikách. Podíl větrné energie na energetickém mixu ČR činí méně než 1 %. Souhrn instalací všech větrných elektráren odpovídá 340 megawattům (MW), přičemž se jedná o číslo, které od roku 2019 neroste. Jen pro srovnání – v EU přibylo pouze za loňský rok 15 gigawattů (= 15 000 MW) nového instalovaného výkonu větrných elektráren. Zhruba z 90 % se na tom podílely větrníky vybudované na pevnině (onshore).