Struktura výdajů domácnosti: Kolik a za co utrácejí chudí, průměrní a bohatí Češi?

Tuzemské domácnosti platí především za bydlení a potraviny, následuje doprava a rekreace. Česká společnost je poměrně rovnostářská, ale přesto najdeme významné rozdíly mezi chudšími a bohatšími občany. Například nedávné zdražení elektrické a tepelné energie pociťují silněji senioři než průměrní a vysokopříjmoví zaměstnanci. Porovnejme, jakou strukturu mají výdaje našich domácností.

Česká republika patří mezi sociální evropské státy, jejichž veřejné školy a nemocnice fungují „bezplatně”. Většina tuzemských studentů neplatí školné, obvodní lékaři napřímo od svých pacientů nevybírají poplatky a nejchudší občané dostávají od úředníků finanční příspěvky.

Také sociální stát má ovšem svoji cenu. Běžný český zaměstnanec, jehož práce stojí kolem 663 000 Kč/rok (= mzda + povinné odvody), dostane na svůj účet zhruba 412 000 Kč/rok čistého. Zbytek (daň, sociální a zdravotní pojištění) jde do veřejných rozpočtů – na „bezplatné” školy, nemocnice, důchody apod.

Přepočítejme, jak tuzemské domácnosti utrácejí svoje čisté příjmy. Přitom použijeme poslední související data, zveřejněná Českým statistickým úřadem, která zachycují stav v roce 2021. 

V tuzemsku převažují malé domácnosti, v průměrném bytě nebo rodinném domě bydlí 2,15 obyvatele. Ale v praxi samozřejmě existují také početnější rodiny, bydlící pohromadě, nebo samostatní „singles”. Porovnejme tedy soukromé výdaje, které vycházejí na osobu a kalendářní rok.

Potřebujeme bydlení a jídlo, teprve potom dopravu

Typickému Čechovi stačí 160 888 Kč/rok. Prioritní jsou základní lidské potřeby, zejména bezpečný a příjemný domov. Na bydlení padne skoro třetina celkových výdajů: 48 092 Kč. Přitom převažují nutné „mandatorní” náklady:

• 12 988 Kč na hypotéku nebo nájemné,

• 8 580 Kč na paliva a teplo,

• 8 300 Kč na elektřinu,

• 1 891 Kč na vodné a stočné.

K nezbytným pravidelným mandatorním výdajům připočítejme 12 415 Kč na bytové vybavení či opravy.

Do domácnosti ovšem patří také kuchyň, doplňovaná spíž, lednice a mrazák. Na další zásadní výdajovou skupinu, potraviny a nealkoholické nápoje, přijde 33 468 Kč. Mezi dílčími položkami vyčnívá maso (7 352 Kč), dále pečivo a obiloviny (5 542 Kč), mléčné výrobky a vejce (5 313 Kč).

Nezapomeňte, že výdaje přepočítáváme na jedinou osobu. Ovšem partnerské páry a vícečlenné rodiny převažují nad solitéry, takže celkové domácí náklady na energie, hypotéku nebo povinné ručení bývají vyšší.

Struktura finančních výdajů v průměrné domácnosti

Shrnuli jsme nejdůležitější absolutní čísla. Nyní strukturu jednotlivých výdajových skupin znázorníme graficky, podle jejich relativních podílů na celkových životních nákladech typické české domácnosti. Poměrně krátké sloupce připadají na vzdělávání a zdraví. Pamatujme však, že vzdělávací a zdravotnický systém máme předplacený daněmi a povinným veřejným pojištěním.

Rozdíly mezi chudými a bohatými občany

Česká republika je poměrně rovnostářská. Menší příjmové rozptyly v Evropské unii hlásí pouze Slovensko, Slovinsko, Belgie a Švédsko. Přesto, nebo právě proto v tuzemské společnosti prozkoumejme ekonomické rozdíly. Celou populaci rozdělme na pětiny („kvintily”) podle čistých ročních finančních příjmů. Následně srovnejme průměrné individuální výdaje a úspory.

Člen nejvyšší společenské vrstvy uspoří přes 238 000 Kč/rok, zatímco příslušníkovi nejchudší sociální třídy zbývá méně než 20 000 Kč/rok. Takže jakmile skokově zdraží energie, osamělému nízkopříjmovému seniorovi chybějí rezervy. Musí ztlumit topení, eventuálně potřebuje sociální dávky nebo levnějšího dodavatele.

Přehled státní sociální podpory v nouzi

2. 2. 2023|

Délka čtení: 15 min.

V Evropě propukla válka, kvůli které trpí nevinní lidé a zdražují komodity. Česká republika zůstává bezpečná, ale čelí vysoké inflaci. Naše vláda zavedla cenové stropy pro elektřinu a zemní plyn. Pokud se ocitnete v nouzi, požádejte o další státní podporu. Letos stouply sociální dávky na energie, bydlení a ostatní nutné výdaje. Existuje řada státních příspěvků a přídavků, a proto přinášíme jejich přehled.

Data pocházejí z Českého statistického úřadu. Vyjadřují čisté roční peněžní příjmy, výdaje a úspory na osobu. Například běžný zaměstnanec patří mezi bohatší občany, dokud živí pouze sám sebe. Ale pokud polovinu příjmů utratí za svoje dítě, jeho individuální zůstatek je rázem podprůměrný.

Inflace ještě není zkrocená, optimalizujte své výdaje!

Životní náklady nyní svižně stoupají. Česká národní banka (ČNB) předpokládá, že průměrný „spotřební koš” v letošním roce zdraží o 11 %. Inflaci táhnou především energie, potraviny, vodné a stočné. Příčiny jsou primárně zahraniční, ale zajímavé jsou i tuzemské vlivy. 

Ruská federace zastavila dodávky svého zemního plynu do České republiky a blokuje vývoz zemědělských produktů z Ukrajiny. Současná česká vláda rekordně valorizovala důchody, opakovaně zvedla sociální dávky a dotuje energie pro domácnosti. Některé potravinářské firmy zároveň zvýšily svoje marže.

Kdy bude konec zdražování potravin?

5. 5. 2023|

Délka čtení: 4 min.

Ceny některých potravin za poslední rok vzrostly téměř na dvojnásobek, další podražily o desítky procent. Zemědělci, výrobci i prodejci si stěžují na rostoucí ceny energií, přitom ty se v posledních měsících dostávají zpět do normálu. Kdy tedy zdražování potravin skončí?

Průměrná mzda nyní stoupá pomaleji než inflace, takže reálně klesá. ČNB však předpokládá, že v následujících měsících zlevní energie a některé importované výrobky. Mnozí dodavatelé už nyní nabízejí slevu na elektřinu a zemní plyn. Jakmile ČNB sníží svoje úrokové sazby, levnější budou rovněž úvěry.