Přehledně: Jak Češi mění dodavatele energií?

Už patnáct let se mohou české domácnosti svobodně rozhodnout, od koho budou odebírat elektřinu a zemní plyn. Počty změn dodavatelů rostou podle statistik především v době, kdy energie zdražují. Loni elektřina zlevňovala, a tak byl patrný i pokles počtu přechodů k novým dodavatelům. Důvodem ale mohou být i smlouvy na dobu určitou, které odběratelům znemožňují vyvázat se ze vztahu se stávající společností.

Z pohledu počtu změn dodavatelů elektřiny a zemního plynu byl rok 2020 průměrný, jak ukazují statistiky Operátora trhu s elektřinou (OTE ČR). Meziročně poklesly realizované přechody o 2,7 procenta. Výrazněji ubylo změn dodavatelů v případě zemního plynu. Zatímco v roce 2019 si nového dodavatele vybralo 212 958 domácností, loni to bylo něco málo pod 200 tisíc. Rekordy nepadaly ani v případě elektřiny. V roce 2020 si nového dodavatele elektřiny zvolilo 308 513 domácností, což je o téměř 12 400 méně než předloni.

Když se podíváme ještě hlouběji do historie a porovnáme statistiky změn za posledních deset let, byl velmi silným rok 2018. K novému dodavateli elektřiny tehdy přešlo 371 299 domácností. Nového dodavatele plynu si před třemi lety zvolilo a přechod úspěšně zrealizovalo 261 354 odběratelů.

Z pohledu analytiků nejsou takové statistiky překvapivé. Za více než patnáct let svobodného energetického trhu lze vysledovat, že zájem o změny dodavatelů narůstá vždy, když se zdražuje. Loni však energie částečně zlevňovaly. „Lidé přemýšlejí o změně dodavatele hlavně, pokud se zdražuje. To se stalo například v roce 2018 a tehdy také počet změn dodavatelů narostl. V loňském roce se spíše zlevňovalo, především v jeho druhé polovině,“ komentuje situaci analytik společnosti ENA Jiří Gavor.

Zdroj: OTE ČR

Změnu dodavatele komplikují smlouvy

Statisticky patří k nejsilnějším obdobím, v nichž lidé mění dodavatele, zpravidla konec a začátek roku a potom také podzim, kdy si lidé začínají uvědomovat blížící se zimu a snaží se optimalizovat ceny energií na nadcházející topnou sezónu. Loni se ale už brzy zjara mluvilo v souvislosti s koronavirovou krizí o snižování cen energií. A tato debata pokračovala po celý rok. Lidé tedy spíše vyčkávali, jaké ceny jim nabídne stávající dodavatel. I to se do počtu změn dodavatelů promítlo.

Je také třeba dodat, že se na trhu rozmohly takzvané retenční neboli udržovací nabídky, na které upozornil mimo jiné Energetický regulační úřad (ERÚ). Jde o nabídky, jež dodavatelé zasílají svým zákazníkům, když se ti od nich rozhodnou odejít, s tím, že jim poskytnou lepší cenu. Jinými slovy, retenční nabídka má spotřebitele přesvědčit, aby u současného dodavatele zůstal, ať už pod příslibem snížení ceny, nebo jiných bonusů.

To ale není úplně bez rizika. „Nebezpečí se týká hlavně lidí, kteří s novým dodavatelem již mají uzavřenou smlouvu. Když se jim pak ozve stávající dodavatel a oni se rozhodnout zůstat u něj, mohou tím porušit právě smlouvu s novým dodavatelem a čelit mnohatisícovým pokutám,“ vysvětluje Stanislav Trávníček, předseda Rady ERÚ. Zároveň ale dodává, že pokud udržovací nabídka spotřebitele zaujme, měl by si ji v klidu prostudovat a až poté se rozhodnout.

Svoji roli ve víceméně stagnujícím zájmu o změny dodavatelů mohou mít právě smlouvy. Dnes už je na energetickém trhu standardem, že společnosti poskytují hlavně smlouvy na dobu určitou, jež se uzavírají většinou na období jednoho, dvou nebo tří let. Domácnost s tímto typem smlouvy nemůže v průběhu trvání období, na něž byla smlouva uzavřena, dodavatele měnit. Pokud by chtěla smlouvu vypovědět, druhá strana bude zpravidla požadovat několikatisícové sankce. Lze se proto domnívat, že mnozí lidé by dodavatele rádi změnili, ale nemohou, protože mají uzavřené smlouvy na dobu určitou. Řešením je počkat, až se budou tyto smlouvy blížit konci, a pak je vypovědět. Bez výpovědi se totiž většinou automaticky prodlužují.

Rozhoduje cena energií i pověst dodavatele

Proces změny dodavatele elektřiny nebo zemního plynu není složitý. Zákazník se většinou o nic nemusí starat, vše vyřídí nový dodavatel, pokud k tomu od klienta dostane plnou moc. Přesto může být administrativa odrazující a lidé se do změny pouštějí hlavně, pokud mají motivaci. Ta se v případě přechodu k novému dodavateli skládá ze tří věcí:

• výhodnějších cen,

• lepších smluvních podmínek,

• lákavých bonusů navíc (například některé služby, slevy a tak dále).

Rozhodující je také pověst samotného dodavatele, která rozhoduje o tom, zda bude v hledáčku spotřebitelů. „Podle našich zkušeností se obchodníkům dlouhodobě vyplácí sázka na poctivost, dobrou pověst a jednoduché a transparentní podmínky. Bývalí hlavní představitelé podomního prodeje se sice snaží svou pověst vylepšit, ale jde to velmi pozvolna. Do obnovy důvěry budou muset ještě dlouho investovat,“ míní Jan Schindler, analytik kalkulátoru TZB-info.cz.

Podle Jana Schindlera je ale důležité i to, jak se dodavatel chová v průběhu smluvního vztahu. „Spotřebitelé neodpouštějí zejména změnu cenové politiky, například to, když se z levného dodavatele stane drahý. V době zdražování elektřiny a plynu to někteří dodavatelé s cenou přehnali, a nyní se jim nedaří zastavit odliv zákazníků. Dodavatelům plynu, kteří byli považováni za cenově slušné, se vlivem konkurence snižuje počet nových zákazníků,“ dodává odborník.

Podobného názoru je i Jiří Gavor. Podle něho záleží především na poctivosti dodavatelů a jejich cenové politice, což rozhoduje o tom, zda si zákazníky udrží. „V nejbližším období prvního pololetí roku 2021 zdražování konečných cen elektřiny a plynu nečekám, aktivita spotřebitelů tedy bude stagnovat, případně mírně klesat,“ predikuje další vývoj změn dodavatelů na trhu.

Pořád je prostor na úspory

Když byla před lety započata liberalizace energetického trhu, která přinesla možnost svobodně si vybrat dodavatele elektřiny nebo zemního plynu, mnozí předpokládali, že se trh pročistí a zůstane jen několik stabilizovaných dodavatelů. To se ale nestalo. Ve statistikách OTE ČR se i v posledních dvou letech stále objevuje poměrně velký počet nových dodavatelů. A co víc, o zákazníky nouzi nemají. „Počet odběrných míst jim roste závratným tempem, klidně o tisíc za půl roku. Přitom někteří z nich dokonce nemají ani webové stránky a mnozí z nich se povinností zveřejnit ceníky ani nezabývají,“ upozorňuje Jan Schindler.

Jinými slovy, pořád je z čeho vybírat. Cena je důležitá, ale neměla by být jediným kritériem volby dodavatele. Zákazníci mohou přechodem k jiné společnosti získat například výhodnější smlouvu nebo lepší služby, jako je klientský servis či pojištění. Mezi bonusy dodavatelů jsou rovněž oblíbené bezplatné kontroly a revize plynových kotlů nebo pomoc s vyřízením dotací při změně tepelného zdroje.

Je nutné dodat, že změna dodavatele není možností jen pro domácnosti, ale také pro firmy. Právě ty jsou nyní v situaci, kdy s ohledem na pandemickou situaci hledají možnosti úspory. Přesto však jejich zájem o přechod k jiným energetickým firmám neroste, jak zjistil nedávný průzkum společnosti Amper Market.

„Velmi nás překvapilo, že dodavatele energií v roce 2020 změnilo jen 25 procent dotazovaných firem, což je minimální nárůst, protože o rok dříve to bylo 21 procent. Kontrastuje to s tlakem, který na trhu energií směrem k malým a středním podnikům vidíme,“ říká Viliam Grácz ze společnosti Amper Market a dodává: „Zároveň každá pátá firma, která dodavatele změnila, uvedla, že bez pandemie by se k tomuto kroku neodhodlala.“

Podle Viliama Grácze jde přitom o nejsnadnější formu potenciální úspory za dodávky energií. „Zatímco zákazníci s odběrem do 150 megawatthodin elektrické energie ročně měnili obchodního partnera pouze v 18 procentech případů, v kategorii spotřeby 150 až 1 000 megawatthodin za rok to už bylo 30 procent a v kategorii nad 1 000 megawatthodin ročně dokonce 38 procent všech účastníků průzkumu,“ upřesňuje odborník.

Pro domácnosti i firmy by mohla být změna dodavatele energií atraktivní i do budoucna, protože se s velkou pravděpodobností bude opět zvyšovat cena zemního plynu a elektřiny. V takovém případě je možné popřemýšlet také nad fixací ceny a uzavřít smlouvu na produkt s garantovanou cenou na několik let dopředu. Mínusem takového smluvního vztahu je ale ztráta svobody, protože smlouvu nelze kdykoli vypovědět. Je však na každém odběrateli, aby si ujasnil, zda preferuje spíše nízkou cenu, nebo možnost kdykoli změnit dodavatele, a touto strategií optimalizovat účty za energie. Oba přístupy by měly v ideálním případě přinést kýženou úsporu.