Ceny některých potravin za poslední rok vzrostly téměř na dvojnásobek, další podražily o desítky procent. Zemědělci, výrobci i prodejci si stěžují na rostoucí ceny energií, přitom ty se v posledních měsících dostávají zpět do normálu. Kdy tedy zdražování potravin skončí?
Zdražování potravin v novém roce zpomalilo
Vývoj cen potravin byl za poslední rok pro naše peněženky opravdu bolestivý. Neslavnými rekordmany jsou vejce a cukr. Od ledna roku 2022 se cena cukru zvýšila o 90 %, vejce podražila o 63 %.
Naštěstí se růst cen po novém roce zpomalil a některé potraviny už dokonce zlevňují. To je hlavně případ másla, k poklesu ale konečně došlo i u vajec a sýru. Za poslední tři měsíce zlevnilo plato 10 vajec o necelé 3 koruny, kilogram eidamu pak o více než 30 korun.
Aktuální průměrné spotřebitelské ceny potravin
04/2022 | 04/2023 | Rozdíl v % | |
---|---|---|---|
Vepřová pečeně [1 kg] | 150,88 Kč | 175,06 Kč | 16,0% |
Mléko polotučné pasterované [1 l] | 21,34 Kč | 27,82 Kč | 30,4% |
Eidamská cihla [1 kg] | 184,99 Kč | 196,91 Kč | 6,4% |
Jogurt bílý netučný [150 g] | 10,95 Kč | 11,41 Kč | 4,2% |
Vejce slepičí čerstvá [10 ks] | 37,69 Kč | 58,59 Kč | 55,5% |
Máslo [1 kg] | 227,20 Kč | 203,05 Kč | -10,6% |
Pšeničná mouka hladká [1 kg] | 20,86 Kč | 24,08 Kč | 15,4% |
Chléb konzumní kmínový [1 kg] | 34,84 Kč | 39,84 Kč | 14,4% |
Pečivo pšeničné bílé [1 kg] | 60,84 Kč | 70,37 Kč | 15,7% |
Cukr krystalový [1 kg] | 19,17 Kč | 35,34 Kč | 84,4% |
Pivo výčepní, světlé, lahvové [0,5 l] | 12,57 Kč | 14,47 Kč | 15,1% |
Konzumní brambory [1 kg] | 20,35 Kč | 21,98 Kč | 8,0% |
Jablka konzumní [1 kg] | 35,35 Kč | 36,67 Kč | 3,7% |
Zdroj: Český statistický úřad
Na jaře a v létě zlevní ovoce a zelenina
Letos na jaře by měly klesnout ceny ovoce a zeleniny, protože se budou dovážet z jižní Evropy, což vychází levněji než dovoz ze severní Afriky během zimních měsíců. K poklesu cen by mělo dojít také u obilovin a olejnin, protože zlevnila hnojiva.
V dohledné době se nedá předpokládat, že se dočkáme levných potravin. Riziko opětovného zdražení energií stále visí ve vzduchu, a proto si budou producenti raději vytvářet finanční rezervu. Vypadá to, že na drahé potraviny si budeme muset zvyknout. Naštěstí už by ale nemělo docházet k dalšímu skokovému zdražení.
K dalšímu mírnému růstu cen pak nejspíš dojde u živočišných produktů. V rámci EU by se totiž měl zmenšit chov prasat, zároveň stále rostou ceny výrobních přísad a obalových materiálů. Navíc se do výroby masa a uzenin výrazněji promítá růst mezd.
Některé země v Evropě dočasně zavedly nulovou DPH na základní potraviny, aby bojovaly s rychlým růstem cen. Týká se to například Polska a Portugalska. O zavedení nulové DPH na základní potraviny diskutuje i české Ministerstvo zemědělství.
Kdo nezdražuje, zmenšuje balení
Kromě zdražení potravin přistupují někteří výrobci k jinému způsobu, jak přeneseně zvýšit cenu, a to zmenšením výrobku. Cena zůstává na oko stejná, ale balení je menší. Dochází k tomu zejména u cukrovinek, ale také mléčných výrobků, džemů, slaných pochutin, pracích prášků a dalších produktů, kde se změna ve velikosti balení snadno schová.
Tento jev se nazývá shrinkflation (složenina slov shrink – zmenšit se a inflation – inflace). Nejedná se o novou taktiku, používá se už od 70. let. Jak se jí vyhnout? Pokud nenakupujete zboží na váhu, nemůžete se jí zcela bránit. Při porovnávání cen podobných výrobků si ovšem dejte pozor na to, zda se jedná o stejně velké balení.
Kdo za zdražení potravin může?
Než se potraviny dostanou na naše talíře, prochází výrobním řetězcem, který zahrnuje tři hlavní aktéry – zemědělce, zpracovatele a obchodníky. Všichni mají vliv na cenu výsledného produktu a v současné vlně zdražování hází vinu jeden na druhého. Zemědělci si stěžují na zdražení hnojiv a krmiv, zpracovatelé a obchody na růst cen energií a mezd.
Velký vliv na ceny potravin pak mají silní hráči, ať už z řad obchodních řetězců nebo zpracovatelských podniků. Velké obchodní řetězce totiž mohou diktovat cenu menším výrobcům potravin, jinak jim hrozí vyřazením z prodeje.
Na druhou stranu existují výrobci potravin a nápojů s velkou vyjednávací silou, protože v rámci svého segmentu drží značný podíl na trhu. To je třeba Plzeňský Prazdroj, mlékárna Madeta nebo dodavatelé masa a uzenin z koncernu Agrofert.
Úřad vydá analýzu v polovině května
Ani odborníci se nedokážou zcela shodnout, kdo za současné masivní zdražování potravin může. Proto zahájil šetření Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS), který zkoumá u pěti druhů potravin cenový vývoj od roku 2018. Analýza by měla zmapovat, kdo si v celém řetězci od zemědělců až po obchodníky přiráží nejvíc. Výsledky budou dostupné nejpozději v polovině května.