Jaká je průměrná spotřeba plynu v malém bytě? Výpočet

V České republice převažují jednočlenné a dvojčlenné domácnosti, které snižují svoji spotřebu zemního plynu. V praxi záleží na tom, čím vytápějí, ohřívají vodu a rozpalují svoje kuchyňské sporáky nebo trouby. Při vytápění rozhoduje také tepelná izolace, a proto stará nezateplená garsonka může mít vyšší provozní náklady než velký moderní rodinný dům. Ukážeme vám, jak se počítá spotřeba plynu v malém bytě. 

Základem jsou spotřebiče

Zemní plyn má vysokou výhřevnost a přijatelnou cenu, a proto proudí trubkami do většiny českých domácností. Někde slouží pouze na vaření, jinde také ohřívá vodu v kotlích a často vytápí celý byt nebo dům. Toto bezbarvé a beztvaré palivo je dražší než dřevo, ale levnější než elektřina z fosilních a jaderných elektráren. Přesnou cenu vám spočítá dodavatel, od nějž plyn kupujete. Přitom zohlední vaši přesnou či předpokládanou spotřebu.

Jak se převádí m3 na kWh

Spotřebu zemního plynu měří plynoměry, které jsou nainstalovány ve všech odběrných místech. Na jejich displejích uvidíte, kolik metrů krychlových (m3) neboli kubíků přiteklo trubkou. Ovšem kvalita zemního plynu se liší podle toho, jaké má chemické složení. Spalné teplo každého kubíku závisí také na jeho hustotě, respektive na okolní teplotě a tlaku.

Dodavatelé proto převádějí kubíky na energetické jednotky: 

• kilowatthodiny (kWh) nebo 

• tisícinásobné megawatthodiny (MWh).

  
  
  

Jak číst data z plynoměru? Naměřený objem se násobí dvěma koeficienty

19. 2. 2022|

Délka čtení: 6 min.

Zemní plyn spalujete proto, abyste získali tepelnou energii, a tomu odpovídá následné vyúčtování. Dodavatel započítává spotřebované kubíky, ale taky spalné teplo a takzvaný objemový koeficient. Ukážeme vám, jak číst data z plynoměru.

Průměrná spotřeba plynu v bytě při vytápění

Pro staré domy jsou typická plynová kamna, která však mají nízkou účinnost. Pokud spálí 1 kWh zemního plynu, na vytápění využijí asi 0,77 kWh a zbylou energii okamžitě vypustí do venkovního vzduchu. Chátrajícím objektům navíc chybí pořádná tepelná izolace, a proto rychle ztrácejí teplo. Příjemná pokojová teplota bývá vykoupena vysokou spotřebou – na každý metr čtvereční užitné plochy padne přes 260 kWh zemního plynu ročně. 

Naproti tomu moderní byty mají zesílené zdi a střechy, utěsněná okna a masivní dveře. Některé jsou vybaveny kondenzačním plynovým kotlem, který dosahuje vysoké účinnosti. Využívá nejenom samotné palivo, ale i svoje spaliny, a proto z 1 kWh zemního plynu vyrobí až 1,10 kWh tepla. Tomu odpovídá nízká spotřeba. Nejmodernějším bytům stačí méně než 15 kWh/m2/rok, aby po celou topnou sezónu udržovaly pokojovou teplotu kolem 20 °C. 

Průměrná spotřeba plynu v bytě při ohřevu vody

Nyní se zaměřme na spotřebiče, které ohřívají životodárnou tekutinu. Pračka a myčka jsou sofistikované stroje, a proto fungují na elektřinu. Vodu však levněji ohřejete zemním plynem. V koupelnách proto častěji stojí plynové atmosférické kotle, nebo účinnější plynové kondenzační kotle, než elektrické bojlery. Nicméně nejdůležitějšími aktéry zůstávají lidé, kteří ovládají svoje technologie.

V úsporných domácnostech jsou kotle nastaveny tak, aby ohřívaly vodu například na 50 °C, zatímco jinde teplota dosahuje až přes 90 °C. Rozdíly existují také v osobní hygieně. Hádejte, kolik vody odteče v typické pražské nebo valašské domácnosti. Na Pražana připadá 111 litrů/den, zatímco obyvateli Zlínského kraje postačuje 77 litrů/den. Pokud ohřívají vodu zemním plynem, vedle jejich vodoměrů se otáčejí také plynoměry.

Průměrná spotřeba plynu na vaření

Přesuňme se do kuchyně, abychom srovnali energetické náklady na teplou domácí stravu. Když na hodinu pustíte 1 hořák plynového sporáku, spotřebujete 1 až 7 kWh energie. Přesná spotřeba se odvíjí od příkonu vašeho spotřebiče, který můžete zapnout na maximum nebo ztlumit. V reálném životě se však lišíme spíše svým životním stylem než velikostí plynového plamene. 

Typičtí čeští senioři nechodí do práce, ani nemají peníze na drahé restaurace, a proto si vaří nebo pečou doma. Přitom spotřebují více zemního plynu než jejich potomci. Mladé rodiny tráví všední dny na pracovištích a ve školách, takže obědvají například v závodních a školních jídelnách. Nezadaní zaměstnanci a podnikatelé mají ještě pestřejší program, do společnosti příležitostně vyrážejí také večer, takže v hektické dny doma ani nevečeří. 

Ukázkový výpočet spotřeby plynu v malém bytě

Češi preferují soukromí a pohodlí, ale zároveň šetří. Průměrnou tuzemskou domácnost ještě v minulém století obývali 3 lidé, nyní žijeme nejčastěji v párech. Nejfrekventovanější jsou byty o ploše 60 až 80 metrů čtverečních. Vytápíme zejména zemním plynem, jehož spotřeba však v energetické krizi klesá.

Spočítejme tedy modelový příklad pro pár, jehož byt zabírá 60 m2. Na plynu vaří, stejnou komoditou taky ohřívá vodu a vytápí. Přitom spotřebuje kolem 11 320 kWh/rok. Kdybychom tuto sumu rozpočítali, vyjde 8 100 kWh na vytápění, 2 860 kWh na ohřev užitkové vody a 360 kWh na vaření. V konkrétních příkladech ovšem záleží na tepelné izolaci, technologiích, preferované pokojové teplotě a dalších faktorech.

V tabulce vidíme, že malé nezateplené byty jsou navzdory svojí prostorové úspornosti energeticky nákladné. Pro srovnání, uvedený pár by v moderním rodinném domě o ploše 100 m2 pravděpodobně nespotřeboval více než 5 000 kWh zemního plynu za rok.

Jak zkontrolujete svoje vyúčtování

Až vám přijde souhrnná celoroční faktura, přepočítejte svoji spotřebu zemního plynu. Všechny potřebné údaje bývají napsány ve vyúčtování, ale pro jistotu mrkněte také na displej svého plynoměru.

1. Podívejte se na plynoměr a zkontrolujte, zda dodavatel ve faktuře neuvádí větší celkový naměřený objem v m3. Případnou chybu reklamujte. Jinak pokračujte ve výpočtu. 

2. Odečtěte objem, který byl naměřen minule, aby vám vyšla aktuální spotřeba v m3.

3. Následně násobte objemovým koeficientem a spalným teplem. Konečně vám vyjde spotřeba v energetických jednotkách.