Pojem „sdílená ekonomika“ není pro řadu z nás úplnou neznámou. Málokdo však tuší, že nejde o nějaký převratný výdobytek moderní doby, nýbrž o princip, který se objevil už mnohem dříve. Například v USA během druhé světové války, kdy se svět potýkal s nedostatkem pohonných hmot a automobilů, vznikly systémy placené spolujízdy nebo sdílení automobilů více rodinami (dnes známé jako carsharing). Sdílenou ekonomikou rozumíme ale také třeba obyčejnou knihovnu nebo půjčování peněz lidem mezi sebou.
Nejoblíbenější? Ubytování a spolujízda
S počátkem nového milénia se začalo o sdílené ekonomice hovořit stále častěji. Využívali ji nejprve mladí zpravidla do 34 let, kteří si v této kategorii oblíbili ubytování, přepravu zásilek, věcí a nábytku nebo alternativní „taxislužbytaxislužby“. Málokdo však tuší, že sdílená ekonomika je ve své podstatě také obyčejná knihovna a půjčování knih. Vlastnit knihy je totiž poměrně nákladné, proto je výhodnější a ekonomicky efektivnější zaplatit si přístup do knihovny a knihu si na dohodnutou dobu vypůjčit. Na stejném principu pak funguje také například půjčování (elektro)kol nebo sportovního vybavení.
Sdílenou ekonomikou jsou také P2P půjčky
Stále větší oblibě se však těší také sdílení v oblasti financí. Příkladem této služby jsou například P2P půjčky, kdy si lidé půjčují peníze přímo od lidí bez asistence banky, a často tedy i levněji. Jak vlastně takové půjčování funguje? V zásadě velmi jednoduše. To samozřejmě při zachování bezpečnosti obou stran – jak věřitele, tak žadatele o půjčku.
V první řadě je potřeba najít společnost (platformu), která tento typ půjček nabízí. Na základě registrace nebo online žádosti si vás konkrétní poskytovatel P2P půjček prověří, stejně jako v bance nebo u nebankovního poskytovatele.
Zajímat ho bude především váš příjem, bonita, ale prověří také vaše závazky nebo finanční minulost. Na základě tohoto prověření bude žadateli přidělen tzv. rating, který reprezentuje pravděpodobnost jeho schopnosti půjčku splatit. V zásadě platí, že čím lepší rating, tím nižší úrok.
Následuje sepsání příběhu (žádosti) směrem k investorům, ve kterém žadatel popíše důvody, proč se pro půjčku rozhodl. Tento příběh je uveřejněn na internetovém tržišti vybrané platformy, kde se na potřebnou částku začnou skládat investoři. Obvykle je u těchto platforem omezena jak minimální (v řádech stokorun), tak maximální částka. Maximální pro to, aby celou částku nemohl půjčit jeden movitý člověk a dostalo se i na ostatní.
Pokud je potřebná částka vybrána, peníze se během několika dnů dostanou k žadateli. Ten je pak splatí v termínu společně s úroky. Jestliže se ale částka nevybere, „aukceaukce“ končí a peníze jsou vráceny zpět investorům v plné výši (bez zhodnocení). V takovém případě bude potřeba zaslat novou žádost (příběh) a čekat, zda investory zaujme nebo opět skončí nezdarem.
Výhodnější podmínky pro žadatele i investory
Díky sdílené ekonomice a výše popsaným P2P půjčkám mohou obě zúčastněné strany získat zpravidla mnohem výhodnější podmínky, než u banky nebo některých nebankovních institucí. Úrok, za který si žadatel půjčuje, je často mnohem nižší a zhodnocení pro investora naopak vyšší, než to, na které by mohl jinde dosáhnout.
Zhodnocení finančních prostředků je samozřejmě vykoupeno vyšší mírou rizika, která se s P2P půjčkami pojí. Pokud má totiž žadatel horší rating, hrozí, že nebude svůj závazek splácet včas nebo ho dokonce nesplatí vůbec. V takovém případě se do situace vloží zakladatel platformy, který bude dlužníka urgovat, případně využívat další prostředky (např. soudní vymáhání, exekuce apod.), aby svým závazkům směrem k investorovi dostál.