Energie budou dál zdražovat. Kam až vystoupají spotřebitelské ceny a kdy skončí surovinová krize?
Připravte se na krušnou zimu. Energie na českém maloobchodním trhu nadále zdražují, momentálně stoupají na dvojnásobek až trojnásobek svojí loňské ceny. Ještě bouřlivějším vývojem procházejí velkoobchodní burzy, takže inflační vlna stále nedosáhla svého vrcholu. Surovinová a energetická krize možná skončí, jakmile Ruská federace zvýší dodávky zemního plynu do Evropské unie nebo až budou zprovozněny alternativní plynovody a technologie.
Máme za sebou klidné časy, kdy dostupná energie byla samozřejmostí. Elektřina a zemní plyn meziročně zdražovaly maximálně o 11 %, ceny však většinou rostly pomaleji, a v některých letech dokonce klesaly. Důvodem byl fungující velkoobchodní a maloobchodní trh. Těžební společnosti, elektrárny a koncoví dodavatelé soutěžili, kdo nejlevněji uspokojí poptávku. Nyní však energetické trhy kolabují, protože klíčový hráč – Rusko upřednostňuje konfrontaci před obchodem.
Energie se stala politickou zbraní
Česká republika vyrábí elektřinu a teplo především z uhlí, ropy a jádra. Celá Evropská unie spoléhá zejména na ropné produkty. Jako další klíčová komodita následuje zemní plyn, který ještě v roce 2020 zaujímal 18% a 24% podíl na českém a unijním energetickém mixu. Hlavním importérem byla ruská státní společnost Gazprom, která plnila dlouhodobé kontrakty a přijímala také průběžné dodatečné poptávky. Ruský prezident Vladimir Putin vyčíslil, že Evropská unie kupovala kubík zemního plynu zhruba za 20 centů (asi 5 Kč).
Vloni však došlo k obratu. Gazprom omezil dodávky zemního plynu do Evropské unie, a proto poprvé výrazně stoupla jeho cena. Skokově zdražila také elektřina, která vzniká v plynových elektrárnách. Předseda nejsilnější ruské politické strany, Dmitrij Medveděv začátkem letošního roku varoval, že zemní plyn vyskočí na desetinásobek svojí dřívější ceny. Krátce poté, 24. února 2022, Ruská federace zahájila otevřenou válku proti Ukrajině. V dalších měsících porušila obchodní smlouvy a zastavila dodávky zemního plynu do Polska, Nizozemska, Dánska, Bulharska, Finska a Lotyšska. V klíčovém plynovodu Nord Stream, na kterém závisí Německo a Česká republika, snížila průtok na 20 % jeho kapacity.
Moskva požaduje, aby demokratické státy nepomáhaly napadené Ukrajině. „Rusko nás vydírá, používá energii jako zbraň,“ prohlásila Ursula von der Leyen, předsedkyně Evropské komise.
Podobné názory zaznívají také v tuzemsku. „Rusko chce oslabit demokratické země, způsobit jim ekonomické obtíže, podnítit sociální problémy, narušit vaši důvěru ve stát a způsobit celkovou politickou nestabilitu,” řekl český premiér Petr Fiala.
Šokující vývoj na velkoobchodní burze
Momentálně nevíme, jestli ruské plynovody v následujícím zimním období pojedou na dostatečný výkon, nebo budou zavřeny. Podzemní zásobníky vystačí na několik chladných měsíců, ale nevydrží na celou topnou sezónu. Překupníci (koncoví dodavatelé) jsou nervózní – obávají se, že se zemní plyn stane nedostatkovým zbožím. Proto se předhánějí, kdo zaplatí vyšší cenu. Megawatthodina (MWh) zemního plynu, která úsporné domácnosti vydrží na celoroční vaření, nyní na velkoobchodní burze stojí asi 160 eur (3 900 Kč).
Paralelně zdražuje elektřina. Její velkoobchodní cena závisí na nejdražším zdroji, kterým jsou aktuálně plynové elektrárny. Megawatthodina elektrické energie, která šetrné české garsonce vystačí na celý rok, nyní stojí kolem 400 eur (9 800 Kč). Ceny obou energetických komodit jsou desetkrát vyšší, než bývaly před současnou surovinovou a energetickou krizí.
Graf zachycuje průměrné velkoobchodní ceny pro Českou republiku v letech 2020 až 2022, v jednotlivých kvartálech (čtvrtletích), v eurech/MWh. Data pocházejí z pravidelných reportů, které vydává Evropská komise.
Ceny energií na českém trhu nemají strop
Evropská unie hledá nové dodavatele zemního plynu v Norsku, USA, Alžírsku, Egyptě, Ázerbájdžánu nebo Kataru. Ale potřebujeme nové plynovody a terminály, které převezmou zkapalněný zemní plyn (LNG) z námořních tankerů. Výstavba potřebné infrastruktury vyžaduje čas. Mezitím záleží na jednotlivých členských státech, jak vyřeší svoje akutní interní problémy.
Například Francie svým občanům nabídla „tarifní štít”. Zájemcům, kteří nechtějí nakupovat energie na volném trhu, byla zmrazena cena zemního plynu a elektřina meziročně zdražila maximálně o 4 %. Slovensko dalo svým největším elektrárnám na vybranou, jestli chtějí novou jadernou daň, nebo zlevní elektrickou energii. Protistrana přijala druhou možnost. Megawatthodina pro slovenské domácnosti bude prodávaná za 61,2077 eur (1 500 Kč).
Česká republika si prostřednictvím polostátní společnosti ČEZ zarezervovala kapacitu v plánovaném nizozemském terminálu, kde získá LNG. Takhle údajně pokryje třetinu tuzemské spotřeby zemního plynu. Vláda také od letošního října ruší povinný fakturační poplatek za obnovitelné zdroje, aby zlevnila elektrickou energii. Zároveň zavádí příspěvek pro domácnosti, které odebírají elektřinu, zemní plyn, teplo z teplárny, nebo jsou připojeny na domovní kotelnu. V takzvaném úsporném tarifu dostanete minimálně 4 000 Kč a maximálně 12 100 Kč, podle využívaných komodit a vaší spotřeby. České maloobchodní ceny energií mezitím stoupají, protože v tuzemsku nejsou zastropované.
Co dělat s rostoucími účty za energie?
Situací na energetickém trhu jsme se zabývali také v jedné z epizod našeho podcastu Nepodceňto.
Elektřina a plyn zdražují na dvojnásobek
Individuální cena záleží na vašem dodavateli a ceníku, obojí přitom můžete změnit. Pokud máte spolehlivého obchodního partnera a výhodnou cenovou fixaci, před inflací jste dočasně chráněni. Případné zdražení vám dodavatel musí oznámit nejpozději 30 dnů předem. Vy následně můžete rychle a bezplatně vypovědět smlouvu nejpozději 10 dnů předtím, než nová cena nabude účinnosti.
Srovnejme, o kolik zdražila megawatthodina elektrické energie a zemního plynu na maloobchodním českém trhu. Zrekapitulujeme základní tarify dominantních dodavatelů. Elektřinu přepočítáme v nejčastější distribuční sazbě D02d, zemní plyn zrevidujeme ve spotřebitelském pásmu 7,56 až 15 MWh/rok. Srovnáme ceny samotné energie, bez dalších poplatků a daní, aby vynikl čistý kontrast mezi velkoobchodním a maloobchodním trhem.
Srovnejme, o kolik zdražila megawatthodina elektrické energie a zemního plynu na maloobchodním českém trhu. Zrekapitulujeme základní tarify dominantních dodavatelů. Elektřinu přepočítáme v nejčastější distribuční sazbě D02d, zemní plyn zrevidujeme ve spotřebitelském pásmu 7,56 až 15 MWh/rok. Srovnáme ceny samotné energie, bez dalších poplatků a daní, aby vynikl čistý kontrast mezi velkoobchodním a maloobchodním trhem.
Surovinová a energetická krize nekončí
Maloobchodní tarify jsou stále nižší, než aktuální velkoobchodní ceny. Takže dodavatelé pravděpodobně znovu zdraží. Další fakturační poplatky a daně zůstávají stabilní. Drahotu zmírní také „úsporný tarif” a další úlevy. Ale pravidelné zálohy a výsledné účty přesto porostou. Domácnosti dříve či později zaplatí za energie dvakrát, třikrát, nebo i čtyřikrát vyšší cenu, než byly zvyklé před současnou krizí.
Proto šetřete – penězi, ale také elektřinou a plynem. Pokud máte takovou možnost, topte dřevem. Zákonodárci prodloužili lhůtu, do kdy jsou povolené některé špinavé kotle, ale přesto popřemýšlejte o kotlíkových dotacích na moderní vytápěcí systém. Příspěvek dostanete také na fotovoltaické panely, zbytek investičních nákladů případně pokryjte půjčkou. V nouzi využijte státní sociální podporu, jako jsou dávky na bydlení nebo přídavky na děti.
Náš tip
Vyberte si silného dodavatele a pevný ceník, ve kterém je jasně uvedená cena za spotřebovanou energetickou jednotku (kilowatthodinu – kWh, nebo tisícinásobnou megawatthodinu – MWh). Není jisté, jestli menší obchodníci přežijí energetickou krizi. A „spotové” ceníky, které jsou navázány na aktuální velkoobchodní kurz, znamenají riziko.
„Další vývoj válečného konfliktu na Ukrajině, ale také dostupnost a ceny energií jsou obecnými nejistotami,” upozorňuje Petr Král za Českou národní banku.
„Rusové by byli blázni, kdyby zastavili dodávky plynu nebo ropy do celé Evropy, protože jde o nejvýznamnější část jejich exportních příjmů. A přesto není vyloučeno, že to udělají,” varoval český prezident Miloš Zeman v FTV Prima.
„Máme plán, jak dosáhneme energetické suverenity. Ale potrvá minimálně 2 až 5 let, než pocítíte důsledky. Mezitím budeme čelit nejistotě, ale zejména vysokým cenám, které jsou výsledkem naší současné závislosti na Putinově Rusku,” říká premiér Petr Fiala.