Energetická krize sužuje Evropu. Co podnikly jednotlivé státy a jaké mají výsledky?

Současné velkoobchodní ceny elektrické energie a zemního plynu jsou likvidační pro domácnosti, ekonomiku i veřejné instituce. Energetická krize trápí celou Evropskou unii, která hledá společné východisko. Její členské státy mezitím testují svoje vlastní strategie. Stanovují cenové stropy, snižují daně nebo vyplácejí plošné sociální dávky. Nejlevnější energie mají Maďaři, nejvyšší zálohy platí Dánové a Nizozemci.

Elektřina a zemní plyn jsou nyní na evropských burzách desetkrát dražší než předloni. Ceny rostou poté, co svoji politiku změnil hlavní importér fosilních paliv. Ruská federace od loňska snižuje dodávky zemního plynu do Evropské unie a letos zahájila totální válku proti Ukrajině. Kvůli tomu zdražuje palivo, ale i provoz plynových elektráren. Srovnejme spotřebitelské ceny v jednotlivých státech Evropské unie.

Energie budou dál zdražovat. Kam až vystoupají spotřebitelské ceny a kdy skončí surovinová krize?

24. 8. 2022|

Délka čtení: 10 min.

Připravte se na krušnou zimu. Energie na českém maloobchodním trhu nadále zdražují, momentálně stoupají na dvojnásobek až trojnásobek svojí loňské ceny. Ještě bouřlivějším vývojem procházejí velkoobchodní burzy, takže inflační vlna stále nedosáhla svého vrcholu. Surovinová a energetická krize možná skončí, jakmile Ruská federace zvýší dodávky zemního plynu do Evropské unie, nebo až budou zprovozněny alternativní plynovody a technologie.

Kolik stojí energie v metropolích

Situaci monitorují národní statistické úřady, které spolupracují přes Eurostat. Jenomže jejich výstupy jsou opožděné, zatímco energetická krize graduje každým měsícem.

Rakouský regulační úřad E-Control, maďarský regulační úřad MEKH a finská společnost VaasaETT proto vytvořily konsorcium, které zveřejňuje aktuální klíčová data. Porovnávají, kolik stojí elektřina a zemní plyn v hlavních městech. Tady jsou poslední výstupy, za srpen 2022.

Elektřina meziročně zdražila o 54 %

Jde o průměrné celkové ceny, které jsou uvedeny v eurocentech za kilowatthodinu. Elektřina v Evropské unii meziročně zdražila o 54 %. Nejlevněji vychází v Budapešti (9,36), podprůměrnou cenu hradí také Varšava (18,69) nebo Bratislava (19,03).

Nadprůměrné zálohy najdeme ve Vídni (38,37), v Praze (41,08) či Berlíně (44,56). Nejnákladnější unijní metropolí je Kodaň (54,52). Nicméně ještě dražší elektřinu má Londýn (64,21).

Cena zemního plynu stoupla o 110 %

A nyní fosilní palivo, které starému kontinentu schází. Zemní plyn v Evropské unii meziročně zdražil o 110 %. Nejlacinější je v Maďarsku (2,57), podprůměrné zálohy platí také Slováci (5,28) a Poláci (5,48). Nadprůměrné ceny zatěžují Čechy (19,72), Rakušany (19,99) a Němce (22,17).

Nejtěžší oběť přinášejí Nizozemci, kteří mají největší přírodní zásoby zemního plynu v celé Unii. Těžba v nizozemském Groningenu sice způsobuje zemětřesení, avšak zatím nebyla ukončena, aby jistila Evropu v energetické krizi. Nicméně Nizozemci platí nejvyšší cenu (34,08).

Evropané zavádějí cenové stropy

Zaměřme se na intervence, kterými jednotlivé státy řeší energetickou krizi. Česká republika pravděpodobně nastaví cenové stropy pro maloodběratele.

Maďarsko garantuje domácnostem nízkou cenu do průměrné spotřeby, za každou další kilowatthodinu naskakují vyšší poplatky. Podobný model plánují Poláci.

Rakousko zřejmě garantuje domácnostem zlevněnou cenu pouze do 80 % loňské průměrné spotřeby, aby svoje obyvatele motivovalo k úsporám.

Francie umožňuje svým občanům, aby nakupovali energie na volném trhu, ale nabízí rovněž regulovaný státní tarif, který zdražuje pomalu.

Slovenská republika požádala svoje jaderné elektrárny, aby zlevnily elektřinu pro domácnosti. Protistrana podepsala souhlasné memorandum, které však nebylo stvrzeno žádným závazným právním předpisem.

Španělsko a Portugalsko zastropovaly cenu zemního plynu pro plynové elektrárny.

Daně sahají od 0 % po 42 %

Na energetické krizi prodělávají řadoví občané, zatímco některé státy vydělávají. Čím dražší jsou energie, tím vyšší jsou daňové výnosy. Avšak existují výjimky.

Španělsko, Polsko, Rumunsko nebo Chorvatsko snížily daň z přidané hodnoty (DPH). Jinak postupují naši nejbližší západní sousedé. V Německu klesne DPH na zemní plyn, ale zároveň bude zavedena nová spotřební daň za import zemního plynu.

Ovšem nezáleží na dílčích změnách, nýbrž na celkovém výsledku. Porovnejme, jaký podíl mají daně na souhrnné ceně. Nejnižší jsou v Polsku, nejvyšší jsou v Dánsku.

Všichni dostávají příspěvky

Funkční státy používají svoje daňové výnosy na užitečné investice, aby byly bezpečným a perspektivním domovem pro své občany. Energetickou krizi řeší novými sociálními dávkami, slevami nebo daňovými bonusy. Uvedeme některé příklady.

Česká republika vyplácí domácnostem s nízkými a středními příjmy 5 000 Kč na každé nezletilé dítě. A každopádně dostanete dotovanou slevu na elektřinu nebo plyn, takzvaný úsporný tarif.

Jak funguje úsporný tarif pro domácnosti? Odpovídáme na vaše otázky

2. 7. 2022|

Délka čtení: 6 min.

Drahé energie se staly existenčním celoevropským problémem. Česká republika proto zruší povinný fakturační poplatek za obnovitelné zdroje a zavede úsporný tarif, který znamená automatickou slevu na elektřinu a zemní plyn pro domácnosti. Přesná individuální dotace záleží na vaší spotřebě. Sleva však pravděpodobně bude nižší, než meziroční zdražení na energetickém trhu.

Německo každému pracujícímu občanovi slíbilo jednorázový příspěvek 300 eur (asi 7 350 Kč). Od června do srpna snížilo daně na pohonné hmoty. Zároveň svým občanům nabídlo jízdenku, která stála 9 eur (asi 220 Kč), měla měsíční platnost a vztahovala se na veřejnou dopravu po celé spolkové republice. Tato akce slavila úspěch a zřejmě bude zopakována.

Polsko nabízí 3 000 zlotých (15 620 Kč) každé domácnosti, která vytápí uhlím. Naši severní sousedé mají rovněž nulovou DPH na základní potraviny.

Rakousko vyplácí 500 eur (12 250 Kč) každému dospělému občanovi a 250 eur (6 125 Kč) na dítě. Celá domácnost dostává i dotovanou slevu 150 eur (3 675 Kč) na energie.

Energetická krize Evropské unie

Členské státy hledají společnou strategii, která by byla levnější a efektivnější, než samostatné národní snahy. Evropská unie pravděpodobně omezí spotřebu zemního plynu a elektrické energie. Dále zavede společný cenový strop pro elektřinu, která nepochází z drahých plynových elektráren. Zároveň uvalí dočasnou solidární daň na ziskové energetické společnosti, aby výnosy rozdělila mezi spotřebitele.

Mezitím investuje do čistého vodíku a zelených technologií, jako jsou fotovoltaické elektrárny na rodinných domech a větrné parky v severních mořích. A pracuje na nových plynovodech, které prý povedou z Norska, Alžírska nebo Ázerbájdžánu.

Specifickou cestou jde Maďarsko. V rámci Evropské unie podporuje protiruské ekonomické sankce, ale zároveň žádá Moskvu o levný zemní plyn.