Lichva znamená, že věřitel zneužil vaši tíživou životní situaci, aby od vás získal podstatně více peněz, než kolik vám půjčil. Podle Nejvyššího soudu není mravná úroková míra, která například čtyřnásobně přesahuje obvyklý standard. Aktuální průměrné sazby zveřejňuje Česká národní banka.
Ve finanční nouzi potřebujete přítele, nebo poctivou úvěrovou firmu. Dobrý kamarád vám půjčí peníze, aniž byste museli řešit formality. Solidní úvěrová firma vám pomůže, pokud podepíšete smluvní podmínky – především výši, frekvenci a počet pravidelných splátek. Féroví věřitelé každopádně usilují, aby uzavřené závazky byly oboustranně výhodné a splnitelné.
Lichva v trestním a občanském zákoníku
Peníze vám ochotně půjčí také lichváři, kteří však požadují přemrštěné úroky. Jejich pochybná strategie, takzvaná lichva, dostala speciální paragraf (§ 218) v trestním zákoníku (č. 40/2009 Sb.). Několikaleté vězení riskuje pachatel, který „zneužívaje něčí rozumové slabosti, tísně, nezkušenosti, lehkomyslnosti nebo něčího rozrušení, dá sobě nebo jinému poskytnout nebo slíbit plnění, jehož hodnota je k hodnotě vzájemného plnění v hrubém nepoměru”. Trest hrozí také každému, kdo „takovou pohledávku uplatní nebo v úmyslu uplatnit ji na sebe převede”.
Podobnými slovy popisuje lichvu občanský zákoník (č. 89/2012 Sb.). Pokud uzavřete lichvářskou smlouvu jako běžný spotřebitel, není platná (§ 1796). Zatímco podnikatelé, kteří naletěli nějakému finančnímu predátorovi při svém podnikání, tady zastání nenajdou (§ 1797). Takže buďte obezřetní, zejména pokud uzavíráte smlouvu jako živnostník (OSVČ) nebo jednatel obchodní společnosti (s.r.o.).
Nejvyšší soud odkázal na obvyklý úrok
Vzorovým precedentem se stal případ, který začal koncem minulého století. Jeden český podnikatel byl tehdy v těžké situaci, protože přišel o společníka a nutně potřeboval peníze, aby nezkrachoval. Proto uzavřel úvěrové smlouvy, podle kterých měl obdržet a následně vrátit 600 000 Kč. Na splátky dostal 3 roky, domluvený úrok činil 5 % měsíčně, neboli 60 % ročně. Dlužník se následně domáhal, aby smlouvy byly zrušeny jako nezákonná lichva.
Žalobu na údajného lichváře opakovaně zamítl Okresní soud, spor však došel až k Nejvyššímu soudu (NS), kde dlužník našel zastání. V době, kdy byly problematické úvěrové smlouvy uzavřeny, totiž normálním komerčním bankám stačily nižší úrokové míry: 9 až 15,5 % ročně. Žalovaný věřitel požadoval „podstatně” vyšší úrokovou míru. Podle Nejvyššího soudu „je za tohoto stavu věci odůvodněn právní závěr, že šlo o ujednání, které je v rozporu s dobrými mravy,” a tedy „neplatné”.
Aktuální sazba podle České národní banky
Podrobné Rozhodnutí Nejvyššího soudu bylo označeno spisovou značkou 21 Cdo 1484/2004. Na tento text odkazuje Česká národní banka (ČNB), když vysvětluje, co je lichva. A doporučuje, abychom sledovali průměrnou roční procentní sazbu nákladů (RPSN), kterou účtují banky tuzemským domácnostem za spotřebitelské úvěry.
Podle statistiky České národní banky tento ukazatel v posledních letech klesl pod 9 %. Takže pokud vám mezitím nějaká úvěrová firma nabídla čtyřnásobnou, nebo ještě vyšší RPSN (například 36 %), pravděpodobně jde o lichvářský úrok. Schválně srovnejme, jaké bankovní a nebankovní půjčky jsou momentálně k dostání!