Pořízení vlastního bydlení v Praze se může prodražit. Jeden metr čtvereční v novostavbě vyjde v průměru na 115 tisíc korun. Ale ani když disponujete dostatečnými peněžními prostředky, nemáte vyhráno – bytů v hlavním městě je nedostatek. Vlastní bydlení je tak pro většinu Pražanů nedostižný sen.
Ceny nemovitostí v hlavním městě neustále rostou
Poslední roky jdou ceny nemovitostí v Praze raketově vzhůru. Za cenu, kterou před pěti lety stál byt v centru hlavního města, dnes nepořídíte ani byt v panelovém bytě na okraji metropole. V porovnání s cenami roku 2014 se navýšily ceny nemovitostí v průměru o 65 %, u novostaveb dokonce o 90 %. V oblíbených čtvrtích jsou rozdíly ještě hmatatelnější.
Jak vypadají ceny na pražském trhu nyní? O vývoji nám napoví Deloitte Develop Index, který sleduje ceny na trhu s novými byty. V červenci 2020 se cenová hladina ustálila na 115 600 Kč za metr čtvereční – mírná stagnace byla způsobena větším množstvím nových bytů, které přišly na trh. Jinak ale po celý rok 2020 ceny nemovitostí nadále rostou. Nejdražší novostavby zůstávají v centru na Praze 1 (201 200 Kč/m2), nejlevnější nemovitosti pořídíte v Praze 9 (103 200 Kč/m2). V jedné z nejoblíbenějších čtvrtí na Praze 2 stojí jeden metr čtvereční v průměru 143 600 Kč.
Vlastní bydlení je pro Pražany příliš drahé
Na nový byt v Praze si člověk musí připravit několik milionů korun, a tak na vlastní bydlení v hlavním městě málokdo dosáhne. Pro lidi s průměrným příjmem je nákup nemovitosti sci-fi, i když si vezmou půjčku na bydlení. Nedostatečná výstavba, rostoucí počet lidí stěhujících se do Prahy, poptávka po investičních bytech nebo provoz Airbnb – to jsou faktory, které vyšponovaly ceny bytů v Praze do horentních sum.
Po propuknutí koronavirové krize se očekávalo, že se trh s nemovitostmi ozdraví, ale zatím vše zůstává při starém. Do nabídky se dostalo jen více bytů k pronájmu v samotném centru města – majitelé pronajímající byty přes Airbnb se snaží pokrýt výpadek turistů. Pokud bychom ale brali v úvahu koupi vlastního bydlení, je situace stále neutěšená.
Do karet hraje zájemcům alespoň situace na hypotečním trhu. Aby centrální banka podpořila ekonomiku, snížila úrokové sazby, což se projevilo i na hypotečních úvěrech. Získat hypotéku je teď nejen levnější, ale také snazší. Některé regulace ČNB odstranila, a tak mohou zájemci o hypotéku získat půjčku na bydlení mj. v hodnotě až 90 % zastavené nemovitosti. V minulosti byl poměr výše hypotečního úvěru a hodnoty zastavené nemovitosti stanoven na 80 procent.
Nemovitostí je málo a výstavba zaostává
Dalším důvodem, proč bydlení v Praze zůstává pro mnoho lidí nedostupné, je nízká nabídka. Přestože jste ochotni investovat několik milionů do nákupu nového bytu, najít nějakou nemovitost k prodeji je nadlidský úkol. Na vině je nedostatečná výstavba způsobená zdlouhavým stavebním řízením a nedostatkem pozemků. Celý proces získání stavebního povolení se může protáhnout až na několik let.
Česká republika je v žebříčku délky a složitosti povolovacího procesu sestavovaném Světovou bankou až na 156. místě ze 190 zemí. Developeři někdy čekají na stavební povolení až 10 let. Naděje na zlepšení svítá v připravovaném stavebním zákonu, který má zavést systém jednoho úřadu, jednoho razítka a jedné stavby. To by mělo celé řízení urychlit na maximálně jeden rok.
Bude vlastní bydlení v Praze do budoucna dostupnější?
Vypadá to, že situace s bydlením v Praze se jen tak nezlepší. Podle Sdružení pro architekturu a rozvoj může v roce 2030 chybět v hlavním městě až 50 tisíc bytů. Ročně by bylo potřeba postavit alespoň šest tisíc bytů, ale stavební povolení dostane v průměru jen polovina.
Kvůli nedostatku bytů se nejspíš nesníží ani ceny, přestože zpomalující ekonomika by měla vytvářet tlak na pokles cen. Ještě před koronavirovou krizí se předpokládalo, že by se ceny nemovitostí v Praze mohly v příštích 10–15 let dokonce zdvojnásobit.