České domácnosti mají nadprůměrné úspory a podprůměrné dluhy. Dělají dobře?
Češi hospodaří opatrněji, než většina ostatních Evropanů. Když sečteme roční příjmy tuzemských domácností a odečteme jejich výdaje, potom 12,41 % celkového rozpočtu zbývá na úspory. Typická evropská rodina šetří méně a má větší dluhy. Ovšem peníze průběžně ztrácejí hodnotu a nakonec uspějí lidé, kteří dokážou prozíravě investovat.
Málokdo utratí všechny peníze hned, jakmile dostane výplatu nebo důchod. Často vaříme a pečeme doma, místo abychom denně chodili do drahých restaurací a cukráren. Občas kontrolujeme, jestli neexistuje nějaký levnější dodavatel elektrické energie a tepla. A pokud máme auto, nechceme zbytečně přeplácet za povinné ručení. Odměnou jsou úspory, díky kterým můžeme klidněji spát, protože máme rezervu na horší časy.
Ovšem zároveň toužíme po pěkném domově a přiměřeném pohodlí. Mladé rodiny proto kupují hypotéky, aby mohly bydlet ve vlastním. Pokud potřebujeme nový automobil a nestačí úspory, uzavíráme leasingové smlouvy. Když nezbývají peníze na opravu domácích spotřebičů nebo jiné urgentní výdaje, srovnáváme bankovní a nebankovní půjčky. Úvěry lze splácet postupně, třeba celý život, a proto mohou být vyšší než úspory.
Kolik domácnosti ušetří a dluží, oproti svým příjmům
Eurostat (statistický úřad Evropské unie) srovnává, jak hospodaří domácnosti v různých státech. Průměrné úspory a dluhy vyjadřuje procentuálně, vůči hrubým ročním příjmům. Typická česká domácnost ušetří 12,41 %. Její dluhy představují 58,87 % hrubých ročních příjmů. Větší úspory a zároveň menší závazky mají mezi srovnávanými populacemi pouze Slovinci. Ovšem průměrná domácnost, která žije v Evropské unii, méně odkládá (10,41 %) a více dluží (střední hodnota byla zveřejněna pouze pro eurozónu: 93,84 %).
Bydliště | Úspory | Dluhy |
---|---|---|
Německo | 18,42 % | 84,70 % |
Švédsko | 18,34 % | 159,58 % |
Francie | 14,61 % | 98,12 % |
Rakousko | 13,66% | 82,71 % |
Estonsko | 13,50 % | 66,30 % |
Slovinsko | 13,33 % | 44,43 % |
Belgie | 13,04 % | 104,34 % |
Česko | 12,41 % | 58,87 % |
Irsko | 12,19 % | 111,60 % |
Maďarsko | 11,07 % | 33,31 % |
EU/eurozóna | 10,67 % | 93,84 % |
Slovensko | 10,24 % | 69,64 % |
Itálie | 10,10 % | 61,56 % |
Chorvatsko | 10,03 % | 53,83 % |
Dánsko | 9,71 % | 214,16 % |
Finsko | 8,38 % | 115,34 % |
Portugalsko | 7,00 % | 92,58 % |
Spojené království | 6,51 % | 122,56 % |
Španělsko | 6,31 % | 93,01 % |
Lotyšsko | 5,99 % | 32,19 % |
Litva | 4,13 % | 36,42 % |
Polsko | 3,60 % | 57,67 % |
Kypr | 3,11 % | 134,18 % |
Řecko | -3,48 % | 82,91 % |
Zdroj: poslední celoroční data podle Eurostatu, za předloňský rok.
Samotné úspory dlouhodobě ztrácejí hodnotu
Uvedené výsledky jsou vlastně paradoxní. Eurozóna má nízkou inflaci, ve sledovaném období tam produkty a služby meziročně zdražily o 1,2 %. Zatímco česká koruna ztrácela svoji hodnotu rychleji, tuzemské ceny totiž stouply o 2,8 %. Máme tedy větší motivaci, než Slováci nebo Španělé, abychom svoje peníze rozumně utráceli. Kupní síla samotné české koruny, pokud leží na obyčejném bankovním účtu nebo doma, jinak tímto tempem během 10 let spadne o více než pětinu.
Dluhy mají smysl, pokud slouží na investice
Otázka zní, co koupit, abychom neprodělali. Akciové, měnové a komoditní burzy jsou vrtkavé. Nemovitosti vypadají jako jistota, ale tuzemský realitní trh nyní připomíná přehnanou cenovou bublinu. Investovat ovšem můžeme také do sebe, ideálně do svého vzdělání. Špičkové rekvalifikační kurzy, například v oboru informačních technologií, bývají drahé. Ale dobří „ajťáci” potom mají odpovídající pracovní příležitosti a platy. Takže tato investice může vycházet výhodně, přestože třeba byla zaplacena půjčenými penězi.