5 největších blackoutů v historii: Co se děje, když zhasnou celá města?

Elektřina je hybatelem moderní společnosti. Když zčistajasna přijde tma, zhasnou a ztichnou celá města, nastává očividná i skrytá panika. Elektronické zámky nejdou otevřít, přestává fungovat klimatizace i vytápění, ve výškových budovách se zastaví výtahy, kolabuje doprava. Nastává apokalypsa hodná hollywoodských filmů – skutečnost ovšem bývá prozaičtější. Vybrali jsme 5 největších blackoutů v dějinách lidstva, které vám ukážou, na co se připravit.

Krátkodobý výpadek elektřiny si během života prožije třeba i několikrát každý z nás. Stačí vichřice, letní bouřka nebo sněhová vánice, aby měli distributoři elektřiny a jejich technici plné ruce práce. Například pracovníci největšího distributora na českém území, společnosti ČEZ Distribuce, měli v roce 2020 okolo 70 tisíc výjezdů, kdy mimo jiné odstraňovali následky přírodních kalamit. Počet zásahů zcela logicky narůstá hlavně v zimě, kdy do elektrického vedení kvůli sněhu, námrazám nebo vichřicím padají stromy. Takové poruchy mají ale za následek pouze krátkodobější a lokální výpadky proudu.

Co znamená blackout

Blackout je oproti tomu rozsáhlý výpadek elektřiny, který si může vyžádat i lidské životy a zásadní ekonomické ztráty, protože hladký chod moderní společnosti do velké míry závisí právě na nepřerušovaných a stabilních dodávkách elektřiny. Výpadky elektřiny mohou vznikat kvůli mimořádným událostem v přenosové soustavě, nejsou výjimkou při válečném stavu nebo teroristickém útoku.

Někdy stačí opravdu málo. Přenosová soustava je totiž citlivá a na rozdíl od jiných komodit musí být dodávka elektřiny v každém okamžiku vyrovnaná. Jinými slovy, bilance spotřeby a výroby energie musí být vždy v rovnováze. Když například v části přenosové soustavy dojde k poruše, může to vyvolat dominový efekt, kdy je na jedné straně automaticky omezována spotřeba elektřiny z důvodu přetížení soustavy a na druhé straně jsou v důsledku jejího odlehčení od sítě odpojovány nezatížené výrobní zdroje.

Když zemi postihne blackout, téměř okamžitě se zastavuje vše, co není připojeno na záložní zdroje. Výpadek elektřiny tak představuje problém pro průmysl, vlakovou dopravu, ale i telekomunikační sítě včetně internetu a mobilního signálu. Masivní výpadek elektřiny znamená, že chytrý telefon je najednou hluchý – nedovoláte se a neodešlete ani e-mail. Při výpadku elektřiny si také kvůli elektronickým pokladnám nenakoupíte a nenatankujete u čerpacích stanic, což může způsobit nedostatek pohonných hmot. Pokud by blackout trval delší dobu, bude ohrožena i doprava. Mimo provoz zůstávají rovněž některé elektrárny – například uhelné nebo jaderné. Naopak lze spustit vodní elektrárny.

Ve svém nejzazším důsledku znamená blackout ochromení a ohrožení státu. Proto se každá země snaží maximálně zabezpečit svoji přenosovou soustavu i klíčové zdroje energie. V České republice je toto v kompetenci státní společnosti ČEPS, která se stará o stabilitu elektrické sítě a spolupracuje na cvičeních, které simulují blackouty a během nichž záchranné složky nacvičují odstraňování následků rozsáhlých výpadků elektřiny.

V České republice zatím k žádnému rozsáhlému výpadku elektřiny nedošlo, ale země se mu několikrát přiblížila. Například v roce 2006, kdy dodávky energie ohrozil souběh situací, jako byly nízké teploty a výpadek jednoho bloku Temelína. Čeští dispečeři tak museli požádat o pomoc ze zahraničí. Tehdy jsme dodávky elektřiny získali od Poláků a Němců. Další reálný výpadek elektřiny hrozil České republice i dalším evropským státům 8. ledna 2021, kdy měly středoevropské a západoevropské země nedostatek vlastní energie a spoléhaly na dodávky z Balkánu, kde však došlo k sérii poruch. Nakonec byly zapojeny záložní zdroje a blackout se nekonal. Dispečeři si setřeli pot z čela, aniž by domácnosti a podniky cokoli zaznamenaly.

5 masivních blackoutů ve světě

Evropská přenosová soustava je poměrně dobře zabezpečena proti výpadkům proudu a státy EU spolu kooperují. Proto byla řada blackoutů zažehnána (krom italského v roce 2003 a holandského v roce 2005). V jiných částech světa však mají s blackouty přímé zkušenosti a vědí, co to je, když ze vteřiny na vteřinu přestane jít elektřina.

Turecko, 2015

Elektrizační soustava je jednou z klíčových, tedy i slabých míst moderní společnosti. Proto je ohrožena teroristickými útoky. Když v roce 2015 vypadla v Turecku elektřina a 70 milionů lidí bylo bez proudu, turecká vláda podezírala teroristy. Nakonec ale vyšlo najevo, že dělníci, kteří prováděli údržbu, odstavili linku spojující vodní elektrárny na východě země s nejhustěji osídlenými oblastmi na západě. Ostatní elektrárny nedokázaly výpadek pokrýt a elektrická síť situaci neustála. Linku se podařilo opět připojit po šesti a půl hodinách a až za osm hodin mohli lidé znovu svítit. Jak velký chaos výpadek proudu v Turecku před šesti lety způsobil, můžete vidět v této reportáži.

USA, 2003

Výpadek elektřiny se nevyhnul ani tak technologicky vyspělé zemi, jako jsou Spojené státy. Stalo se to v srpnu 2003 a byl to zatím největší blackout v historii USA – bez elektřiny se ocitlo 55 milionů lidí, zejména ve státech Connecticut, Massachusetts, Michigan nebo Pensylvánie. Postižena byla i kanadská provincie Ontario. Blackout nastal po čtvrté hodině odpoledne. Řada lidí uvízla ve výtazích, zastavilo se metro, přestaly fungovat pouliční semafory, uzavřena byla letiště, nemocnice jely na nouzové generátory. Kvůli bezpečnosti byly odstaveny jaderné elektrárny. Lidé si ve večerních hodinách svítili svíčkami, a tak přibylo požárů. Místy docházelo k rabování. Dodávka začala být obnovována až druhý den večer a některé průmyslové podniky se elektřiny dočkaly až po dvou týdnech! Podle zprávy vyšetřovací komise byla příčinou výpadku programátorská chyba systému EMS v elektrárně firmy FirstEnergy v Eastlake ve státě Ohio. Závada nebyla včas oznámena a kvůli špatné komunikaci nastal dominový efekt. Zatím největší blackout v USA vyšel na šest miliard korun a vyžádal si asi sto lidských životů.

Indie, 2012

Zatímco ve vyspělých státech jsou blackouty spíše výjimkou, větší zkušenosti s nimi mají méně bohaté země se zastaralejší infrastrukturou. Například Indie. Ta zažila masivní blackout v roce 2001 a o jedenáct let později si ho zopakovala. V červenci 2012 se tu odehrál pravděpodobně největší výpadek energie v dějinách lidstva, kdy bez proudu zůstalo přes 600 milionů obyvatel. Ve skutečnosti ale blackout zasáhl asi polovinu z tohoto množství, protože ne každá domácnost v Indii má k elektřině přístup. Začátek výpadku měla na svědomí přenosová soustava, v níž došlo k poruše. Následně přestaly fungovat další linky a elektrárny. Ačkoli se za několik hodin podařilo většinu dodávek obnovit, příští den nastal blackout znovu a měl ještě dalekosáhlejší důsledky: stovky milionů lidí bez proudu, chaos, kolabující doprava a zastavené metro v Dillí. Když se Indie po úsilí techniků znovu rozsvítila, vyšlo najevo, že důvodem blackoutu byla rychle narůstající spotřeba elektřiny, kterou nestačila výroba pokrýt, a s tím související nadměrné zatížené zastaralé přenosové soustavy. O výpadku informovaly přední světová média, například The Guardian.

Pákistán, 2015

Své si s výpadky proudu zažil také Pákistán. V tomto případě nebyla důvodem zastaralá přenosová soustava nebo chyba dispečerů. Jeden z největších blackout v dějinách lidstva měli na svědomí vzbouřenci, kteří na jihozápadě země poškodili přenosovou soustavu dopravující elektřinu z místní elektrárny k domácnostem a firmám. Výpadek způsobil deficit mezi dodávkami a odběry ze sítě a nastal výpadek. Bez elektřiny zůstalo asi 140 milionů lidí. Dodávky se podařilo obnovit po několika hodinách.

Bangladéš, 2014

Rok před tím zažil velký blackout Bangladéš, kde se bez proudu ocitlo asi 150 milionů lidí. Bez elektřiny tak najednou bylo téměř 90 procent populace. Výpadek způsobila odstávka přenosového vedení, jež přivádí energii ze sousední Indie. V zemi přestaly fungovat veřejné služby, kolabovala doprava. Na situaci se snažili vydělat prodejci svíček, kteří zdvojnásobili ceny. Dodávky byly obnoveny po několika hodinách.

Co dělat v případě blackoutu?

• Zachovejte klid a vypněte elektrická zařízení.

• Sviťte baterkou, u svíčky hrozí požár.

• Mobilní telefon používejte jen pro případ nouze (tísňová linka).

• Pokud máte rádio na baterky, zkuste naladit Český rozhlas (má záložní zdroj pro případ výpadku).

• Lednici a mrazáky nechte zavřené, aby se potraviny co nejdéle nekazily.

• Omezte cestování autem, šetřete palivo.

• Vyčkejte na další informace (obecní rozhlas).