Zpět na všechny pojmy
Bankovní i nebankovní poskytovatelé půjček mají zákonné právo dlužníkům účtovat smluvní pokuty za pozdní úhrady měsíčních splátek či dlouhodobé nesplácení úvěru. Maximální výši pokut reguluje zákon o spotřebitelském úvěru.
Před rokem 2016 pokuty účtované v souvislosti s pozdním splácením nebo dlouhodobým nesplácením půjček představovaly pro dlužníka závážný problém. Poskytovatelé půjček si do této doby mohli účtovat libovolně vysoké pokuty a problematičtí dlužníci tak upadali do stále většího dluhového zatížení, protože neustále rostoucí dluh nebyli schopni splácet.
Od 1. prosince 2016 platí v ČR novela zákona o spotřebitelském úvěru, která mimo jiné omezuje maximální výši smluvních pokut. Poskytovatelé úvěru si smluvní pokutu mohou naúčtovat v případě prodlení dlužníka se splácením závazku. Hlavním účelem regulace smluvních pokut bylo posílení právní ochrany spotřebitele a zamezení činnosti některých poskytovatelů úvěrů, kteří si na těchto sankcích doslova založili podnikání.
Dle zákona o spotřebitelském úvěru má poskytovatel půjčky nárok na úhradu:
Hospodárně a účelně vynaložených nákladů vzniklých (např. poplatky za písemné upomínky, náklady spojené s vymáháním pohledávky).
Úroky z prodlení, jejíž maximální výše nesmí přesáhnout výši stanovenou příslušným právním předpisem (nařízení vlády č. 351/2013 Sb.)
Smluvní pokutu, která nesmí být vyšší než 0,1 % denně z částky, kterou dlužník věřiteli dluží a jejíŽ celková výše zároveň nesmí přesáhnout 50 % z celkové půjčené částky, maximálně pak může činit 200 000 Kč.