Registr dlužníků

Registr dlužníků je v úvěrovém a půjčovném světě opravdu pojem. Pokud se totiž dostanete do „špatných“ registrů, může se vaše cesta k vysněným finančním prostředkům výrazně zkomplikovat. Nehledě na to, že v bance nemusíte uspět vůbec. Jaké druhy registrů vlastně existují a jak se v nich můžete ocitnout?

Základní členění registrů:

V Česku je registrováno hned několik bankovních a nebankovních registrů dlužníků. Podle charakteru zpracovávaných informací tak můžeme registry rozdělit na pozitivní a negativní.

• Pozitivní registry: Zahrnují informace o klientech, kteří své půjčky řádně splácí. Díky tomu může klient například dosáhnout na lepší podmínky půjčky. Pozitivní registry mají ale také další důležitou funkci a to tu, že chrání také klienty před předlužením.

• Negativní registry: Tyto registry naopak obsahují informace o klientech, kteří nesplácejí své úvěry a další závazky včas. Zápis v některém z registrů, které jsou součástí této kategorie, vám může výrazně zkomplikovat možnost získat další půjčku.

Nejznámější druhy registrů dlužníků

• Bankovní registr klientských informací (BRKI): Tento registr, jehož založení má na svém „kontě“ společnost CBCB (Czech Banking Credit Bureau, a. s.), sdružuje některé české banky a slouží primárně k výměně informací o důvěryhodnosti a schopnosti klientů splácet své finanční závazky.

• Nebankovní registr klientských informací (NRKI): Tento registr, jak už ostatně jeho název napovídá, provozuje zájmové sdružení právnických osob CNCB – Czech Non-Banking Credit Bureau, z.s.p.o. NRKI shromažďuje od věřitelských subjektů údaje o jejich klientech a zajišťuje jejich zpracování.

• Centrální registr dlužníků (CERD): Tento registr byl založen společností sídlící v USA a vzhledem ke své nedobré pověsti nepatří mezi registry uznávané solidními poskytovateli půjčky.

• Sdružení na ochranu leasingu a úvěrů spotřebitelům (SOLUS): SOLUS sdružuje velké množství nejrůznějších institucí od bankovních a nebankovních společností, dodavatelů energií až po poskytovatele mobilních služeb a pojišťovny. Získat odsud výpis může i běžná fyzická osoba (za poplatek).

• Centrální registr úvěrů České národní banky: Tento registr není veřejný, proto se k němu dostanou pouze české banky, a dále pobočky zahraničních bank, které působí v České republice.

Jak se do registru dlužníků dostat a jak z nich ven?

V případě BRKI a NRKI vám udělají „černý puntík“ když se opozdíte se splácením jakéhokoli úvěrového produktu (hypotéka, půjčka, opožděné vyrovnání mínusu na účtu atd.). Zachránit vás mohou aktualizace v registrech, které záznam smažou po tom, co závazek uhradíte  (přesto je tato informace dohledatelná po dobu 4 let). U SOLUSu je problematika o něco komplikovanější. Octnete se tady ve chvíli, kdy budete dlužit částku nad 500 Kč a to po dobu více než 30 dnů. V registru SOLUS bude negativní záznam strašit 3 roky od uhrazení dlužné částky.