Zpět na všechny pojmy
Oferta označuje návrh smlouvy a jedná se o projev vůle navrhovatele (oferenta), který musí být určitý, konkrétně adresovaný a závazný pro navrhovatele. Přijetí oferty (návrhu) se nazývá akceptace.
Oferta má oporu v českém zákoně, konkrétně se jedná občanský zákoník a jeho paragrafy 1731 až 1739 týkající se návrhu na uzavření smlouvy.
Podmínky a pravidla oferty:
z návrhu musí být zřejmé, že navrhovatel (oferent) má úmysl uzavřít konkrétní smlouvu s osobou, vůči níž nabídku činí,
právní jednání je nabídkou tehdy, obsahuje-li všechny náležitosti nezbytné k uzavření smlouvy, a pokud z něho plyne vůle oferenta být smlouvou vázán,
ústně učiněná nabídka musí být přijata okamžitě, pokud z jejího obsahu nevyplývá něco jiného,
písemně učiněná nabídka musí být přijata ve lhůtě uvedené v nabídce, pokud není lhůta uvedena, je možné nabídku přijmout v přiměřené lhůtě,
ofertu nelze odvolat, pokud se tak dohodly strany, je to v ní vyjádřeno nebo to vyplyne z jednání či předchozího obchodního styku stran,
nabídku lze zrušit, dojde-li ke zrušovacímu projevu z jedné ze stran před doručením nabídky nebo zároveň s doručením,
nabídku nelze odvolat v době určené pro její přijetí, pokud to není v návrhu umožněné, je-li v návrhu vyjádřena neodvolatelnost, ofertu nelze odvolat,
nabídku je možné odmítnout a v takovém případě zaniká účinností odmítnutí,
nabídka rovněž zaniká, zemře-li některá ze stran, nebo pokud jedna ze stran povzbude svéprávnosti uzavírat smlouvy.
Není-li projev vůle konkrétně adresován, nejedná se o ofertu, ale o tzv. veřejný příslib nebo veřejnou nabídku. Oferta rovněž není pouhá veřejná výzva k podávání nabídek. V tomto případě se jedná o veřejnou soutěž o nejvhodnější nabídku.