Odstoupení od smlouvy

Co je odstoupení od smlouvy

Odstoupení od smlouvy patří mezi základní spotřebitelská práva. Při splnění určitých podmínek má spotřebitel právo odstoupit od smlouvy bez udání důvodů a ukončit tak smluvní závazek od jeho počátku. Toto právo se týká i nově sjednané smlouvy o  spotřebitelském úvěru.

Kdy lze odstoupit od smlouvy

Dle občanského zákoníku má spotřebitel právo bez udání odstoupit od:

• smlouvy o spotřebitelském úvěru do 14 dní od podpisu smlouvy,

• smlouvy sjednané na dálku, tedy telefonicky nebo přes internet ,

• smlouvy sjednané mimo obvyklé obchodní prostory (např. na veletrhu, doma u klienta)

Dále je možné odstoupit od smlouvy v případě, pokud jedna strana závažným způsobem porušila nebo poruší smluvní podmínky. Musí se však jednat o takové porušení povinnosti, o kterém kdyby druhá strana věděla, tak by smlouvu s největší pravděpodobností nepodepsala.

V případě odstoupení od smlouvy o spotřebitelském úvěru je nutné poskytovatele informovat písemně v souladu s informací uvedenou v příslušné části smlouvy týkající se práva na odstoupení a to nejpozději v poslední den zákonem stanovené čtrnáctidenní lhůty. Odstoupením od smlouvy se závazek ruší od samého počátku.

Odstoupení od smlouvy dle zákona

V případě odstoupení od smlouvy o spotřebitelském úvěru se jedná o 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, konkrétně pak § 11, ve kterém se píše:

(1) Spotřebitel může od smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr,  odstoupit bez uvedení důvodů ve lhůtě 14 dnů ode dne uzavření této smlouvyodstoupit bez uvedení důvodů ve lhůtě 14 dnů ode dne uzavření této smlouvy. V případě, že tato smlouva neobsahuje informace stanovené v § 6 odst. 1, lhůta pro odstoupení neskončí dříve, než 14 dnů poté, kdy věřitel spotřebiteli chybějící informace poskytne v listinné podobě nebo na jiném trvalém nosiči dat.

Právo odstoupení od smlouvy sjednané na dálku a mimo obvyklé obchodní prostory definuje občanský zákoník č. 89/2012 Sb., jehož poslední novela vešla v platnost 1. prosince 2018, konkrétně se jedná o paragrafy 2001 až 2005, kdy se v § 2002 píše:

(1) Poruší-li strana smlouvu podstatným způsobem, může druhá strana bez zbytečného odkladu od smlouvy odstoupit. Podstatné je takové  porušení povinnosti, o němž strana porušující smlouvu již při uzavření smlouvy věděla nebo musela vědět, že by druhá strana smlouvu neuzavřelaporušení povinnosti, o němž strana porušující smlouvu již při uzavření smlouvy věděla nebo musela vědět, že by druhá strana smlouvu neuzavřela, pokud by toto porušení předvídala; v ostatních případech se má za to, že porušení podstatné není.

(2) Strana může od smlouvy odstoupit bez zbytečného odkladu poté, co z chování druhé strany nepochybně vyplyne, že  poruší smlouvu podstatným způsobemporuší smlouvu podstatným způsobem, a nedá-li na výzvu oprávněné strany přiměřenou jistotu.