Zpět na všechny pojmy
Lombardní úvěr patří mezi krátkodobé úvěry zajištěné zástavou v podobě movitých věcí (např. cenné papíry, šperky, drahé kovy či vybrané komodity). Poskytuje se do výše tržní ceny zvolené zástavy. Banka má právo zástavu (lombard) prodat, pokud klient úvěr nesplácí a peníze použít na úhradu úvěru.
Lombardní úvěry se dělí podle druhu zástavy na:
Lombardní úvěr na cenné papíry
Lombardní úvěr na zboží
Lombardní úvěr na pohledávky
Nejrozšířenější forma lombardního úvěru, který je pro banku výhodný. Klient získá od banky úvěr do výše tržní ceny zastavených cenných papírů, které je možné v případě nesplácení úvěru rychle přeměnit na finance. Využívají se zejména ke krytí běžných potřeb a krátkodobých výkyvů v hospodaření firmy.
Tato varianta je však vhodná i pro samotného klienta, který získá úvěr, aniž by musel kvůli krátkodobé půjčce prodávat cenné papíry. V tomto případě je pouze zastaví a zůstanou mu tak zachovány i nároky na jejich výnosy (úroky nebo dividendy). Pokud by však v průběhu splácení došlo ke snížení hodnoty zástavy, má banka právo na další zástavu.
Jako zástavu k poskytnutému úvěru je použito zboží, které je bankou uloženo ve vybraném veřejném skladu. Platí stejná pravidla jako v případě cenných papírů.
V tomto případě zástavu představují pohledávky klienta vůči jeho odběratelům, může jít například drahé kovy, životní pojistky, vkladní knížky apod. Platí stejná pravidla jako v případě cenných papírů.
Jedná se procentuální sazbu, za níž komerční banky získají půjčku od centrální banky. Prostřednictvím lombardní sazby může centrální banka ovlivňovat oběh peněz na trhu. Pokud centrální banka lombardní sazbu zvýší, dojde ke zdražení půjček a banky si půjčují méně.