Zpět na všechny pojmy
Všeobecně pojem akceptace vyjadřuje přijetí (schválení) nějakého návrhu. V právním odvětví se akceptace obvykle vztahuje k návrhům smluv, případně k přijetí směnky.
Smlouva vzniká mezi dvěma a více stranami, přičem obsah smlouvy musí být uznaný všemi stranami (účastníky) smluvního jednání. To znamená, že musí dojít ke smluvnímu konsensu (jednomyslnost, souhlas).
Dle nového občanského zákoníku je smlouva uzavřena v momentě, kdy došlo k ujednání jejího obsahu na základě nabídky na uzavření smlouvy.
Nabídku na uzavření smlouvy (oferta) podává oferent a ten ji předává oblátovi, z něhož se v případě přijetí nabídky návrh smlouvy stává příjemce neboli akceptant. Přijetí návrhu je označováno jako akceptace smlouvy.
Přijetí návrhu neboli akceptaci smlouvy v českém právu upravují paragrafy 1740 - 1745 občanského zákoníku. Dle zákona je akceptace projevem akceptantovy vůle.
Akceptace nemusí být výslovná, ale musí být provedena včas a musí z ní být patrný souhlas s navrhovaným obsahem smlouvy. Za akceptaci není požadováno mlčení ani nečinnost.