Zpět na všechny pojmy
Jaderná elektrárna je zařízení sloužící k výrobě elektřiny pomocí jaderné reakce. Jaderná reakce probíhá v reaktoru, kde se štěpí jaderné palivo. Palivo se rozpadne na částice, které se od sebe vzdalují velkou rychlostí. Pomocí moderátoru (tj. látka, která jadernou reakci brzdí) se částice zpomalí, a tím se uvolňuje velké množství tepla.
Teplo se pomocí chladiva odvádí do výměníku, kde je předáno vodě a vzniká pára. Ta pohání turbínu připojenou na generátor elektřiny.
Nejčastěji se v jaderných elektrárnách používá tzv. obohacený uran. To je uran se zvýšeným obsahem izotopu 235. Jaderné palivo má nejčastěji podobu prutů nebo tyčí.
V České republice máme dvě jaderné elektrárny – Temelín o výkonu 2164 MW v jižních Čechách a Dukovany o výkonu 2040 MW na jižní Moravě. Celkem se jaderné zdroje podílí více než jednou třetinou na celkové výrobě elektřiny v ČR.
Bezpečnost jaderných elektráren je diskutovaným tématem a jedním z důvodů, proč se v některých zemích rozhodli výrobu elektřiny z jaderných zdrojů zcela zrušit (např. v Německu). Mezi nejznámější havárie jaderných elektráren patří Černobyl v roce 1986 a Fukušima v roce 2011.
Základním bezpečnostním prvkem proti úniku jaderného záření je tzv. kontejnment. To je železobetonová schránka o tloušťce více než jeden metr, která chrání reaktor i před dopadem meteoritu. Bezpečnostní prvky jaderných elektráren se neustále vylepšují.
Po vyhoření se palivo z jaderné elektrárny nechává chladit v bazénech, kde zůstává několik let. Poté se skladuje v kontejnerech, kde čeká na další zpracování. Dlouhodobé uložení odpadu z jaderných elektráren zatím nebylo v ČR vyřešeno, do budoucna se počítá s vybudováním hlubinného úložiště.