Každý řidič je rád, když kilometry v autě ubíhají pohodově, bez problémů a zádrhelů. Všichni ale víme, že realita je někdy dost jiná. Proto jsme se v šestém díle podcastu Nepodceňto zaměřili na různé nepříjemnosti, které nás na silnicích mohou potkat, a na to, jak se s nimi správně vypořádat. Samozřejmě jsme nezapomněli ani na celou řadu užitečných rad a tipů!
Setkáváme se s nimi jak na dálnicích, tak na klasických silnicích i ve městech. Kolony jsou zkrátka nedílnou součástí silničního provozu a zkouškou trpělivosti všech řidičů. Když se tedy dostaneme do kolony, kterou nemůžeme objet jinou trasou, je hlavní zachovat klid a nestresovat se. Nepomůže ani přejíždění z jednoho pruhu do druhého.
V kolonách je opravdu důležité zejména zachovat chladnou hlavu a nestresovat se tím, že nebudeme něco stíhat. Nehody, které se v kolonách, ale také v zúžení nejčastěji stávají, jsou důsledkem toho, že začneme být nervózní, že dojedeme později třeba na schůzku a tak dále. Přitom se svět nezboří, když se to opravdu stane. Ale nehodu tyhle situace způsobí velmi snadno.
U kolon bychom pak měli pamatovat na velmi důležitou bezpečnou vzdálenost. Pokud se v kolonách doslova lepíme na auto před námi, stačí jedno neočekávané zabrzdění, a nehoda je na světě. Proto při popojíždění v koloně rozhodně nezapomínejte zachovávat bezpečnou vzdálenost, abyste si zbytečně nezkracovali svou reakční dobu. U té platí jednoduchá úměra – čím víc se lepíte na auto před vámi, tím více se ochuzujete o možnost bezpečného manévru. Stejně tak, když jedete příliš rychle.
Víte vlastně, jaká má být bezpečná vzdálenost při standardní jízdě? Všichni už jsme slyšeli o pravidle dvou sekund. To znamená, že pokud auto před námi projede pod mostem, my bychom tím samým místem měli projet za dvě sekundy. Stejně se můžete orientovat i podle dalších pomocných bodů, jako jsou dopravní značky nebo sloupky u silnice. Případně stačí jednoduchý výpočet – vydělte rychlost jízdy číslem 2 a dostanete potřebnou vzdálenost v metrech.
Brzdnou dráhu ještě ovlivňuje stav pneumatik (hloubka dezénu, správné nahuštění), typ vozidla, typ povrchu vozovky i aktuální povětrnostní podmínky.
Jakmile vjíždíte do kolony, je také potřeba, abyste se automaticky, podle svého pruhu, začali řadit co nejvíce na pravou či na levou stranu. Je totiž nutné myslet na zachování záchranářské uličky pro složky IZS.
Dále je důležité nevyužívat pro předjíždění kolon sobecky odbočovací nebo odstavný pruh. Nejen, že vás ostatní řidiči budou minimálně proklínat, ale zároveň ztížíte práci záchranářským složkám, které například musejí jet k autonehodě. A víme, že v takových případech někdy rozhodují doslova minuty.
Také znáte ty chvíle na dálnici, kdy se vytvoří kolona bez zřejmého důvodu a všechna auta se posléze postupně rozjedou? Jedná se o situaci známou jako Stop and Go vlny. Vznikají ve chvílích, kdy stačí, aby jeden řidič trochu víc „zavadil“ o brzdu, druhý zpomalí o něco víc, ten další ještě víc a postupem času nám vznikne hezká stojící kolona. Proto je velmi důležité jezdit na dálnici plynule, abychom si dané nepříjemnosti zbytečně nezpůsobovali ještě my sami.
Zipování je na českých cestách stále velkým tématem, a to především kvůli několika chybám, které řidiči dělají. Nejčastěji se jedná o tyto situace:
vynucování zařazení do pruhu dříve než na jeho konci;
nedání přednosti vozidlu, které má v zúžení právě přednost;
pouštění více aut najednou – ať už z jednoho, nebo druhého pruhu.
Pro co nejplynulejší zipování je důležité setrvat ve svém jízdním pruhu. Jestli jsme v tom zúženém, měli bychom ho dojet až do konce. Na něm se auta budou jednoduše střídat (zipovat). Tedy jedno auto z pokračujícího pruhu, druhé auto ze zúženého pruhu a tak dále.
Při opravách silnic se často setkáme se zúženími, se kterými se pojí omezení a mnohdy i úsekové měření rychlosti. Jízda v zúžených pruzích bývá pro některé řidiče nepříjemná právě kvůli omezenému prostoru pro průjezd aut.
Klasický jízdní pruh mívá na rychlostní komunikaci 3,5 nebo až 3,75 metru. Ty zúžené, především levý pruh, mívají někdy jen 2,5 metru, případně pouze 2,2 metru. Proto se na jízdu v levém pruhu často vztahuje omezení pro větší vozy přesahující určitou šířku, která se počítá včetně zpětných zrcátek. Pokud tedy máte větší auto a budete ignorovat dané nařízení, můžete dostat pokutu až 2 tisíce korun.
Na některých úsecích se také setkáte se střídavou jízdou. Nejedná se o oficiální označení, je možné ji tedy brát pouze jako doporučení, každopádně oznamuje, že se blíží úsek, v němž není v obou pruzích dost místa pro jízdu vozidel vedle sebe.
Dívejte se daleko dopředu, a ne jen kousek před kapotu. Pohledem před auto na horizont se vaše jízda stabilizuje.
Seďte za volantem pořádně a držte ho oběma rukama. Jen tak budete mít auto pevně pod kontrolou.
Jezděte vpravo, do levého pruhu v zúžení zamiřte jen v případě, že se opravdu cítíte na předjíždění. Pokud je pro vás předjíždění dodávek a kamionů nepříjemné, zůstaňte vpravo a počkejte, až ze zúžení vyjedete.
Sledujte značení a dodržujte upravenou rychlost na daném úseku.
Sledujte provoz, a ne mobil, tablet nebo navigaci.
Někdy se nám může stát, že úplně nevychytáme množství paliva ve své nádrži a začne nám blikat takzvané hladové okno. Jeho dojezd se u jednotlivých vozů poměrně liší. Není tedy dobré spoléhat na náhodu a natankovat co nejdříve.
Pravdou je, že v Česku máme hustotu čerpacích stanic poměrně vysokou, ale i tak najdete „prázdné úseky“, a to už vůbec nemluvíme o zahraničí, kde jste navíc v cizím prostředí a vzdálenosti mezi jednotlivými pumpami bývají poměrně velké. Proto byste u svého vozu měli s jistotou vědět, kolik kilometrů na rezervu ještě dojede. Určitě není dobré se také 100% spoléhat na dojezdovou vzdálenost, která se vám u moderních aut ukazuje na displeji.
A jestli chcete mít větší klid na duši, dejte si do auta rezervní kanystr s natankovaným palivem, který vám může v potřebné situaci vytrhnout trn z paty.
Pokud si chcete ohledně silniční bezpečnosti rozšířit své obzory, podívejte se na stránky Týmu silniční bezpečnosti, který v rámci svých projektů vzdělává všechny osoby (od dětí až po seniory) a všechny účastníky silničního provozu (od chodců až po řidiče) pro vyšší bezpečnost nás všec
Pavel Cejnar je moderátor a herec. Znát ho můžete z Evropy 2 ale i třeba z pořadu Jak se staví sen televize Prima. Taky je vášnivým řidičem, denně dojíždí do Prahy za prací, ale i v rámci akcí Evropy 2 tráví spoustu času na českých silnicích. Kromě veselých zážitků z cest ho ale na cestě potkalo i spoustu nepříjemností, které umí zprotivit cestu. Od kolon až po záchranářskou uličku, či špatné používání pravidla zipu.
Markéta Novotná působí jako Metodik dopravní výchovy v rámci BESIP. O dopravní bezpečnost se zajímá již od střední školy, kdy se do projektů BESIP zapojovala jako brigádník. Vystudovala učitelství a snaží se dopravní bezpečnost přiblížit dětem například v projektu Markétina dopravní výchova. Tvoří výukové a metodické materiály, ale i semináře pro učitele, preventisty a další osoby v rámci BESIP.