Vývoj ceny elektřiny v čase

Vývoj ceny elektřiny: dlouhodobý graf, finální ceník a předpokládané zdražení

Tržní hodnota elektrické energie vzniká především na kontinentální burze, kde spolu obchodují elektrárny a koncoví dodavatelé. Dlouhodobý vývoj ceny elektřiny ukážeme na grafu, který má vzestupný trend. Spotřebitelé mohou ušetřit tak, že změní svého dodavatele nebo ceník. Nicméně kromě elektrické energie musejí zaplatit ještě její distribuci, tedy přepravu a další služby. Zdražení průměrné finální ceny jsme sledovali v letech 2018, 2019 i 2020, a inflaci předpokládáme rovněž v budoucnosti.

V České republice a také v celé Evropské unii funguje obchodní model, kterému říkáme „volný trh”. Výrobci a prodejci nabízejí svoje produkty nebo služby, zatímco překupníci (koncoví dodavatelé) a spotřebitelé chtějí levně uspokojovat svoje potřeby. Nad volným trhem však stojí naši demokratičtí zastupitelé, kteří nastavují pravidla (právní systém). Například podporují obnovitelné energetické zdroje a omezují uhelné elektrárny, aby ochránili naše životní prostředí. Tomu odpovídá vývoj ceny elektřiny.

Na začátku jsou politici a emisní povolenky

Stará uhelná elektrárna vypustí do vzduchu asi tunu oxidu uhličitého (CO2), zatímco vyrobí jednu megawatthodinu (MWh), neboli 1 000 kilowatthodin (kWh) elektrické energie. Převeďme tuto rovnici do normálního života: Průměrná česká domácnost během jednoho roku spotřebuje přes 3 000 kWh elektrické energie, na které dříve připadaly 3 tuny oxidu uhličitého. Exhalace však zamořují vzduch a urychlují klimatickou změnu, která se projevuje extrémními výkyvy – vyčerpávajícím suchem, nebo naopak ničivými bouřkami...

Rada Evropské unie (ministři členských států) a Evropský parlament proto daly zastaralým tepelným elektrárnám na vybranou: Buďto přestanou vypouštět oxid uhličitý, nebo musejí za každou tunu zaplatit. Takzvané emisní povolenky jsou přitom stále dražší.

Kč/t CO2

Průměrná cena emisní povolenky na rok 2018

399,08

Průměrná cena emisní povolenky na rok 2019

607,45

Průměrná cena emisní povolenky na rok 2020

654,12

Zdroj: Energetický regulační úřad (ERÚ)

Dlouhodobý vývoj ceny elektřiny – graf

Emisní povolenky zdražují energii, mezi oběma komoditami však není přímá úměra. Například v roce 2020 stoupla cena oxidu uhličitého o 8 % (o 46,67 Kč/tunu). Ovšem elektřina na Evropské energetické burze (EEX) mezitím zdražila o 16 % (o 180 Kč/MWh, respektive o 18 haléřů/kWh). Povolenky evidentně nejsou jedinou nákladovou položkou, která narůstá. Výrobci investují do svojí modernizace, přitom zvedají mzdy svým zaměstnancům a zároveň chtějí sami vydělat. Jejich stoupající náklady zaplatí nejdříve burzovní překupníci, neboli koncoví dodavatelé – a následně spotřebitelé.

Velkoobchodní, ale také maloobchodní vývoj ceny elektřiny zachycujeme v následujícím grafu. Vidíme průběžné poklesy a vzestupy, dlouhodobě však pociťujeme spíše zdražování.

Zdroj: Pražská energetická burza (PXE), která patří pod evropskou EEX. Porovnáváme hodnoty dlouhodobých kontraktů, uzavíraných vždycky na následující kalendářní rok. Ceny převádíme z eur na koruny, na základě průměrných kurzů České národní banky (ČNB). Budoucí předpokládaný vývoj ceny elektřiny odhadujeme podle kontraktů, které byly zatím uzavřeny v roce 2021 na rok 2022 (vychází 1,50 Kč/kWh).

Silovka + distribuce + další poplatky = ceník

Maloobchodní cena, kterou platí čeští spotřebitelé, několikanásobně převyšuje velkoobchodní hodnotu elektrické energie. Například v roce 2020 průměrná tuzemská domácnost utratila 4,77 Kč/kWh, zatímco její dodavatel nechal na burze 1,34 Kč/kWh. Spotřebitelé totiž odvádějí ještě distribuční poplatky (za provoz elektrického vedení), dále povinně přispívají na obnovitelné zdroje (bioplynové, solární, větrné nebo vodní elektrárny), také na státní akciové společnosti ČEPS a OTE, a navíc musíme přičíst daně.

Finální cena elektřiny 2018, 2019 a 2020

Při nadprůměrné spotřebě bývá nejdražší samotná elektrická energie, zatímco v úsporných domácnostech jsou vyšší distribuční poplatky. Třetí nejvýznamnější fakturační položku představují daně. Následuje povinná podpora obnovitelných zdrojů, na které průměrná domácnost přispívá 598,95 Kč za každou spotřebovanou megawatthodinu elektrické energie, respektive 0,59895 Kč/kWh. Zbylé položky jsou spíše okrajové.

Fixace jako dočasná obrana proti zdražení

Koncoví dodavatelé čekají, až burzovní cena elektrické energie (neboli „silová elektřina”) zlevní, a potom uzavřou výhodný dlouhodobý kontrakt. V následujících měsících nebo letech mají zajištěnou slevu, přestože třeba velkoobchodní trhy zase zdražují. Paralelně nabízejí spotřebitelům „fixované ceníky”, tedy garantovanou cenu silové elektřiny, která po určitou dobu nezdraží. Takové nabídky jsou někdy pouhým marketingovým tahákem, jindy se však opravdu vyplatí.

Například v roce 2017 byla fixace na úrovni 0,71 Kč/kWh prozíravá, protože silová elektřina následně zdražovala, až na 1,34 Kč/kWh. Zlomovou situaci zažíváme také nyní.

Další předpokládaný vývoj ceny elektřiny

Vloni začala covidová pandemie, ekonomika zpomalila a klesla spotřeba. Elektrárny musely na burze zlevnit, a proto letos maloobchodní cena silové elektřiny stagnuje. Státy však mezitím začaly masivně utrácet a firmy se přizpůsobily novým podmínkám. Peníze se točí stále rychleji, a burzovní kontrakty na rok 2022 rázem zdražují. Spotřebitelé mají vzácnou příležitost. Stále ještě můžete výhodně změnit svého dodavatele nebo tarif, abyste maximálně využili staré levné ceny elektrické energie, a ochránili se před inflací.